pondělí 9. prosince 2013

Cvičení

Tak po delší době jsem se rozhodla, že si pro změnu zacvičím něco kratšího.

V pátek jsem dala AMRAP podle Nikki
A myslíte, že jsem si pamatovala, kolik kol jsem odcvičila? Buď pět nebo šest. Můžete si vybrat. Já byla ráda, že jsem si pamatovala počet cviků.
Druhý den jsem cítila hlavně ruce a ramena.

V sobotu jsem cvičila ZWOW 47. To mi vyhovuje, protože se střídají pouze tři cviky v nižším opakování, takže jsem si schopná zapamatovat je i já, pohybový antitalent. I když se to nezdá, dáte zabrat hlavně břišákům.

Taky mi vyhovuje jóga s Tarou Stiles. A každé ráno se snažím cvičit pozdrav slunce. I když víkendy většinou vynechávám. :)

Oblíbené filmové polibky

Miluju, když je chlap rázný a víc co chce. Miluju ten pohled v očích, který sděluje, umřu, jestli tě hned nepolíbím.
 

 
Roztomilý film Penelepe o dívce s prasečím rypáčkem.


 
Romeo a Julie (scéna ve výtahu)

Až tak moc tě nežere a Alex a Gigi


Na závěr láska mého mládí Stephen Dorff, on byl přesně můj typ. Divoký, nebezpečný a přitom měl zranitelnost v očích.
Hrál v klipech Cryin´ od Aerosmith, s Britney v Everytime. Jeho životní role byla ve filmu Blade, kde hrál hlavního upířího záporáka Deacona Frosta.

úterý 3. prosince 2013

Diář 2014

Tak jsem měla velké dilema, jestli utratit asi 300,-Kč za diář Paperblanks nebo si koupit nějaký levnější. Fakt jsem se snažila, ale velký výběr v našem městě není. A já jsem rozmlsaná krásným obalem a v Albi diářích se mi prostě nelíbí ten bílý papír a malé řádky. Včera měli naštěstí v knihkupectví Dobrovský akci 20% sleva na vše, i když jenom od 19.00 do 21.00 hod, takže jsem musela večer vyrazit do centra, ne moc nadšená. Lidí v obchodě bylo jak na Václaváku. Můj výběr  proběhl stejně jako minulý rok. Byla jsem tam několikrát, diáře prohrabala, vybrala si motýlkový, který si koupím a v den D jsem se jimi prohrabala znova a vybrala si s tajemným obalem a s básní od E. A. Poe. A kromě toho ho dostanu od Ježíška od tchyně. :)
 
Prostě se mi na poslední chvíli přestala líbit oranžová barva na motýlovi.
 

pondělí 25. listopadu 2013

Módní hity, co nejsou pro mě

Legíny. Nedokážu se přinutit tomu tak říkat. Pro mě jsou to prostě elasťáky. Ve třetí třídě jsem měla lesklé fialové a nosila k tomu červené pruhované maxi triko s páskem. Muselo to vypadat děsně, ale tenkrát to letělo. A všechny holky k nim nosily trička pod zadek!


Mrkváče. Můžou to nazvat slimky, ale jaký tvar to připomíná, když si je vezme většina žen? Nahoře silné, dolů se to zužuje. Prostě mrkev.
 
Zimní bundy s páskem. Co je to za výmysl letošní zimy? Je mi jedno, že vypadám jako medvěd, chci aby mi bylo teplo a cítila jsem se pohodlně, a ne aby mě škrtil pásek, asi abych ukázala, že mám pas.
 
Boty s polovičním zipem. Který idiot tohle vymyslel, za to by měli věšet. Jak asi narvu nohu do boty, aniž bych jí pomalu roztrhla? Asi je tam na ozdobu, nebo aby se člověk mohl podrbat. Fakt nechápu.
 
Válenky. Uggy pořád frčí. Vypadají hrozně divně a kromě toho každá druhá holka je má sešmajdané. Já radši botu, co mi nohu podrží, nechápu jak můžou vydržet ten pocit, že jim sjíždí noha.
zdroj: modnipeklo.cz
 
 

pondělí 4. listopadu 2013

Filmové děsy mého dětství

Večer před spaním mě napadl úžasný námět na článek. Filmy, které mě strašily v dětství tak, že jsem kvůli nim nemohla usnout a v noci jsem měla problémy chodit na záchod, protože byla tma a byl daleko. Takže jsem si přivolala svá strašidla a měla problémy usnout.
 
Výborná záležitost byly vzdělávací filmy ve škole. Dopravní o tom, jak děti umřou, když blbnou, kde nemají a o drogách, kde nám naservírovali mrtvolu na skládce. Z toho jsem měla bobky pěkně dlouho.
 
Na jednom kroužku nám pustili horor. Určitě to byla strašná blbost a dneska by mě to asi nevyděsilo, ale dodneška ho mám v paměti. Bylo to nějaké ženě, která vysávala energii z lidí, až z nich zbyly jen kostry a pak tam byl nějaký chlap, co se do ní zamiloval a skončilo to tak, že probodl mečem ji i sebe.
 
Další děs byla vraždící panenka Chucky. Děsím se neživých věcí, co ožijou. A Chuckyho s tím jeho šíleným ksichtem se bojím pořád.
 
Pak film Čarodějky s Anjelicou Houston, jako paní všech čarodějnic. Malý chlapec žije s babičkou, která mu vypráví o čarodějnicích, které žijí mezi námi, nenávidí všechny děti a jak je poznat. Náhodou přijedou na prázdniny do hotelu, kde se koná sjezd čarodějnic. Bylo to tak děsně strašné, protože jenom jeden kluk věděl, že hotel je plný čarodějnic a věděl, že ostatní lidé kromě jeho babičky mu to samozřejmě neuvěří. A vrchol hnusu je, když si Anjelica Houston sundá svůj obličej a paní čarodějnic ukáže svou pravou tvář.
 
Nakonec to nejlepší. Pohádka Jamamba. Fakt jsem byla ráda, když jsem na csfd zjistila, že nejsem zdaleka sama, kdo z ní byl vyděšený. Odehrává se v Japonsku, jsou tam papírové kulisy, herci jsou srandovně nalíčení. Jamamba je stvoření, které se v noci toulá krajem a koho potká, toho zabije. Hrála ji Jaroslava Adamová, která působí děsivě i v civilu, ale tam teda byla hrůzostrašná.
 
Vyju hlady, vyju hlady,
žeru lidi, psy i hady,
kdo mi padne do drápů,
toho rozsápu.
 
 

čtvrtek 31. října 2013

A dál?

Už i ten název článku je pitomý, ale momentálně mě žádný nenapadá.
Poslední dobou mi přijde, že všechno jde na levačku. Je to spousta špatných věcí, které se nějak hromadí a pak stačí i blbost, a mám pocit, že jsem všechno udělala špatně a za všechno můžu já. Kolikrát už jsem chtěla jenom se někam schovat a pořádně se vybrečet. Ale nejde mi to. Závidím všem, kteří můžou. Já nedokážu brečet, a přitom mi přijde, že bych to někdy fakt potřebovala.

Nejvíc témat k psaní článků mě napadá, když jedu autobusem. Rozvádím myšlenky, kolikrát mě zavedou někam úplně jinam, ale když sedím u počítače, nic mě nenapadá. Jenom samé nepoužitelné věci nebo mi dojdou slova.

Jsem člověk plný rozporů. Na střední jsem se tak bála s někým mluvit, že jsem se stala téměř neviditelnou. Ale když jsem už s někým, samozřejmě ne ze školy, mluvila, snažila jsem se působit sebejistěji než jsem se cítila, takže si o mě asi mysleli, že jsem namyšlená blbá kráva. Ve skupině lidí mi občas přijde, že doplňuji chybějící charakter. Chybí vtipálek, dokážu být vtipná. Chybí hysterka, budu hysterčit a tak dále. Vůbec nevím, kam jsem se chtěla tímhle článkem dostat. Fakt bych chtěla napsat něco chytrého, ale na to nemám mozek.

Doufám, že tímhle končí můj "psací" blok a stvořím něco smysluplného.



čtvrtek 10. října 2013

Sleduju - Elementary (Jak prosté)

Současná americká verze Sherlocka Holmese.
 
Zatím jsem viděla asi pět dílů. Jako detektivka to není špatné, i když je tam jistý vzorec, někoho chytí, a pak se ukáže, že měl ještě komplice, nebo je všechno naopak.
Souhlasím s názorem, že by bylo lepší, kdyby se detektiv nejmenoval Sherlock Holmes.
Anglický Sherlock je neuvěřitelný egoista, sebejistý a přitažlivý.
Americký na mě působí velmi nejistě a připomíná mi spíš pana Monka a jeho fobie.
 
Bohužel musím sledovat s dabingem, s ohledem na mého muže, který prostě nestíhá číst titulky. A Nela Boudová, která mluví Lucy Liu jako Joan Watson ji dabuje naprosto příšerně. Kdysi, když ji mluvila v Ally McBealové, se ještě snažila hrát a byla taky mladší, ale tak nějak, teď je na Lucy příliš stará.

středa 9. října 2013

Liebster blog award

 
Derpette mě nominovala v Liebster blog award.
 
Co je za úkol?

1. Řekněte 10 věcí o sobě.
2. Odpovězte na 10 otázek bloggera, co vás nominoval.
3. Vymyslete 10 otázek pro ty, které budete nominovat.
4. Nominujte 5 blogerů, kteří mají míň než 200 čtenářů.
5. Informujte blogery, že jste je nominovali.



10 věcí o mně
1. Od doby, co jsem byla těhotná, nesnáším tvrdý alkohol, který jsem předtím do sebe házela úplně bez problémů.
2. Ráda navštěvuju papírnictví, i když zrovna nic nepotřebuju.
3. Neumím se hádat, argumenty mi většinou naskakují až pozdě.
4. Od dětství peču bábovky, sušenky a buchty. Pečení mi jde líp než vaření.
5. Jsem levá na manuální práce.
6. U Titanicu jsem vždycky brečela, když se Rose "vrátila" zpátky na loď.
7. Většinou si nedokážu dávat pozor na pusu a plácnu blbost nebo něco nevhodného, ale s věkem se to zlepšuje. :)
8. Povahou jsem samotářka.
9. V dětství jsem hodně sledovala hongkongské filmy a chtěla umět kung fu. A to platí i dnes.
10. Jako malá a v pubertě jsem si myslela, že až mi bude třicet, budu strašně chytrá, dospělá a vždycky vědět, co dělat. Big mistake.

Otázky od Derpette
1. Máš neomezený rozpočet, ale můžeš si za něj pořídit jen jednu knihu jakkoliv vzácnou nebo drahou. Co to bude?
Přesně tahle.


2. Nejroztomilejší zvíře na světě je?
Jakékoliv chlupaté mláďátko.

3. Co budeš dělat, když na 24 hodin vypadne elektrika?
Půjdu do přírody, budu číst, večer zapálím svíčky a budu se jen tak dívat do plamene.

4. Na světe je úplně poslední rohlík (nebo krajíc chleba), čím si ho namažeš?
Máslem.

5. Film, který tě dokáže nejvíce rozesmát.
Filmy s Jackie Chanem.

6. Kniha, kterou jsi měl v dětství nejradši a proč?
Děti z Bullerbynu.
Byla vtipná a děti se v ní nenudily, pořád zažívaly nějaké dobrodružství a měly v sobě dobré kamarády.

7. Tvůj největší koníček je?
Sbírání kuchařek a receptů, které nikdy neuvařím.

8. Je něco, co bys na sobě rád změnil a proč?
Schopnost udělat vždycky špatné rozhodnutí a podělat to.

9. Kterou píseň bys chtěl slyšet jako poslední v životě?
Angel od Sarah McLachlan

10. Spolupráci s jakým nakladatelstvím/značkou kosmetiky nebo oblečení/čehokoliv by sis nejvíc přál?
Zrovna teď bych si přála spolupráci s http://www.harneytea.cz/, ochutnala bych všechny jejich čaje. :D

Tag nepošlu dál, jelikož u mála blogů je uveden počet čtenářů. Pardon.

úterý 1. října 2013

Mé druhé já

Sexismus je jen když to řekne muž

Tohle video ve mně probouzí dvě osobnosti.
 
Ta jedna lidská s tím chlápkem opravdu soucítí a souhlasí s AmazingAtheist. Sara Gilbert byla jediná žena s odlišným názorem, nebála se ho projevit a já ji za to obdivuju. Jinak na mě ženské v tom pořadu působily jako na srazu čarodějnic.
 
A pak je tady žena ve mně.  A říká, vždyť je to jen malá odplata mužskému pokolení za všechno utrpení, které se děje ženám po celém světě dnes a denně. Za všechny znásilněné a týrané, za to, jak nadřazeně se muži vůči ženám cítí. Není to osobní, prostě jenom proto, že je to chlap.

pátek 20. září 2013

Louisa May Alcottová - Malé ženy 2009

Tak tahle knížka poprvé vyšla v roce 1868.

Já měla vydání z roku 1992 a přečetla ho mockrát. Teď ho nemůžu pro srovnání s novějším vydáním nikde najít. Ve stručnosti, hlavní hrdinky jsou čtyři sestry, Margaret a Josephine, kterým je šestnáct a patnáct, mají zaměstnání, aby vypomohly rodině, protože jejich otec je v občanské válce jako kaplan. Margaret pracuje jako guvernantka v bohaté rodině a Josephine jako společnice staré bohaté tety. Beth je velmi plachá třináctiletá dívka, která se učí doma, ráda hraje na piano a stará se o své panenky. Amy je dvanáct, chodí do školy, má umělecké sklony a protože je nejmladší, je také lehce rozmazlená. Jejich matka šije v dílně vojenské košile. Ačkoliv jsou chudé, a občas si na to stěžují, rozhodně se nenudí, dokáží se zabavit tím, že hrají divadlo, mají svůj tajný spolek a také se spřátelí se svým sousedem a jeho vnukem Teddym. Josephine se chce stát spisovatelkou, má spíš klukovské způsoby, taky si pořád stěžuje, že být holkou je otrava a s Teddym se stanou nejlepší přátelé. Sestry zažívají obyčejné dny i těžké chvíle, a big spoiler: knížka končí šťastným návratem otce.
 
1992
 
2009
 
Starší knížka měla velikost tak A5. Překladatelka přeložila většinu jmen do češtiny. Margaret byla Markéta, pak Josefína, bylo divné, když jí říkali Jo, Beth byla Líza a Amy zůstala Amy. Z překladu taky zmizela rodinná služebná Hana. Knížka byla přeložená velmi současným jazykem, strašně dobře se četla, i když oproti novému vydání jsem zjistila, že některé pasáže byly hodně zkrácené.
 
Novější vydání je přeloženo i s navazujícím dílem Dobré manželky, kde se sestry provdají. Když jsem viděla poprvé film, bylo mi patnáct,  nemohla jsem pochopit, že si Jo nevzala Teddyho a strašně mě to rozčílilo.
 
Musím říct, že pokud bych četla novější překlad rozhodně by nepatřil k mým nejoblíbenějším. Některé výrazy a rozhovory, zvlášť ty namlouvací, jsou v dnešní době k smíchu. Zatímco starší překlad byl opravdu hovorový, tak novější je přesnější a starobylejší. To ale neznamená, že autorka nepíše s vtipem a nadhledem.
 
Knížka má duchovní nádech. Dívky se snaží, aby byly čestné, ctnostné a pracovité, aby si zasloužily dobrého muže a domov. I když to může znít hrozně, i v dnešní době má knížka co nabídnout. Na tom, že každý se potřebuje cítit užitečný a zábava se má vyvažovat prací, se nic nemění ani po stotřiceti letech. Také to, že občas člověk musí něco obětovat pro druhé a pracovat na sobě, stojí za přemýšlení.

úterý 17. září 2013

Pobavilo

Na autobusové zastávce: starší paní, která  na plné kolo začala zpívat: zde leží ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén....

Asi čtyřicetiletý pán s taškou Emily Strange přes rameno.

Mladá žena tmavší pleti s bílým tričkem do pasu, v černých legínách a bílých háčkovaných kozačkách. Protože je v tom krámě mají za 190,-Kč, no nekup to, ne.
 
A na závěr já.
Letím na trolejbus s nákupem, vletím do předních dveří u řidiče, chci mu poděkovat, že počkal, ale pan řidič je zaměstnán psaním SMS, nevím jestli to bylo tím šokem, nebo tím, jak jsem tam rychle vpadla, ale skončila jsem na zemi. Aspoň jsem pobavila dvě holky, které vykulily oči a pak si začaly vyprávět své trapasy o pádech na zem.

pátek 13. září 2013

Tip co číst dětem : Birlibán - Eduard Petiška


Na knižní databázi jsem na ni narazila úplnou náhodou a podařila se mi koupit za pár korun.
 
Birlibán je malý chlapec, který zlobí, vyvádí lumpárny a jedné se noci se vydá se svým oživlým maňáskem zajíčkem Janečkem do Maňáskova, aby zajíčkovi opravili ucho, které mu Birlibán ve vzteku utrhl, zahodil na zahradu a pak ho nemohl najít.
 
V záhadné krajině navštíví Bonbónovice, Nepořádnickou Lhotu, Lenošindu a Neposluchov. Birlibán se na chvíli Janečkovi ztratí a bude se muset vypořádat s liškou, která má zálusk na Janečka. Drobek s Beruškou si představují, co by dělali na Birlibánově místě. Ještě s žádnou postavou z knížky se tak neztotožnily.
 
Je to úplně první knížka, u které moje děti prosí, abych četla každý večer aspoň dvě kapitoly a je jim líto, že třetí budeme číst až další večer. Za mě pět hvězdiček z pěti.

středa 28. srpna 2013

Filmy za srpen

Sedm životů
Film s Willem Smithem v hlavní roli. Prý dojemný film, který se strašně vlekl a trauma hlavního hrdiny nebylo tak tajemné, jak se celou dobu zdálo. Spoiler bíleTo, že zavinil dopravní nehodu a kvůli tomu začal rozdávat svoje orgány, bylo naprosto ujeté. Ano, dojde k darování srdce nové lásce a darování očí slepému klavíristovi. To bylo OMG!!!Ne díky, víckrát nechci a ztráta času. Jsem cynik.   

Jack Reacher: Poslední výstřel
Tom Cruise v hlavní roli. Tahle detektivka se ničím nezdržuje. Na začátku nasadí rychlé, které se tak od půlky lehce zpomalí, to ale neznamená, že jsem se nudila. Je tu výborná hustá atmosféra. Zabijácí jsou dostatečně chladnokrevní a působí velmi realisticky. A jejich šéf je naprostý hajzl a jde z něj strach. Kdo ho uvidí, většinou nepřežije. Na Tomovi jde vidět, že už není nejmladší, ale tahle role mu prostě sedne. Naštěstí žádná romantika, i když se tu vyskytuje hezká blonďatá advokátka (Rosamund Pike), která umí opravdu moc dobře kulit oči. Jacka Reachera nikdo nenajde, on si najde vás, všechno ví a na všechno přijde.  

Red Force
Hongkongská akční pecka z roku 1986. Žeru staré bojové filmy, vlastně staré, já na videokazetách s nimi vyrůstala.
Poctivá kaskadérská práce, všichni se řežou ať je to chlap nebo ženská. Záporáci jsou správní hajzlové, klidně vystřílí bar plný lidí, jenom aby dostali jediného člověka. Jedna hongkongská policistka, jeden japonský policajt a letový detektiv překazí útěk vězně, a začnou po nich jít jeho kámoši. Pomsta následuje pomstu a následuje finále plné výbuchů.

úterý 27. srpna 2013

Chcete potrápit břišní svaly?

Ještě dva dny po cvičení cítím břišáky. To se mi nestalo ani po Killer Abs 2, 3.
 
Kdo to chce zažít, ať si jde stáhnout Totally Ripped Core od Boba Harpera. Tenhle program trvá asi 45minut a nejvíc vražedný je v závěru na zemi. S činkama je samozřejmě intezivnější a prostě mě baví.
 
Takže šup šup na u.....cz, dokud to tam ještě je.

pondělí 26. srpna 2013

Filmové tipy pro děti: Malí obři (1994)

Rodinná komedie o americkém fotbalu.
 
V malém městě vybírá bývalá fotbalová hvězda v podání Ala Bundy (Ed O´Neil) hráče do týmu. Loseři, co se do něj nedostanou včetně jeho neteře, která sice byla dost dobrá, ale je to holka, se rozhodnou, že si chtějí taky zahrát a založí si svůj tým, který povede "Alův" brácha (Rick Moranis). Problém je, že v národní lize může mít každé město jenom jeden tým a tak se rozhodnou, že to vyřeší zápasem.
 
U filmu jsme se nasmáli, jak už dlouho ne. Některé vtípky jsou tradiční. Prostě tam musí být tlustý kluk, co pořád prdí. (Proč mu říkají plynař? To nechápu.). Drsná holka, co se poprvé zamiluje (v originále Icebox, v češtině Zmrzka, kdyby na ní volali Mrazáku, znělo by to divně) do kluka, který hrál živého Caspera.
 
Není roztomilý? (Devon Sawa)
 

Pak jsou tady malí prckové, které bych se bála na to hřiště pustit, ale strašně srandovní.
 
Ty děcka jsou opravdu osobnosti, každé má svojí hlavu, své slabiny, bojí se, že dostanou nářez a nejsou tam žádná morální ponaučení, což bylo sympatické.
 
Taky se tam nevyskytuje žádná vyloženě na kost zákeřná a zlá postava. "Al Bunda" je starší brácha, který je arogantní, žije svojí fotbalovou slávou a chce vyhrát, je trochu pitomý, ale neteř Becky má opravdu rád a stejně tak i svoji rodinu, chce prostě hrát poctivý fotbal.
 
Trénování zastrašování protivníka

Jak to dopadne, je samozřejmě jasné. Ale sledovat to, stojí za to, protože je to děsná sranda.

 


pátek 23. srpna 2013

Co je špatně na Twilight

Upíří se netřpytí.
 
Baseballová scéna mi přišla k smíchu už v knížce.
 
Autorka nechápe, že předmluva není vytržený kus textu z rádoby finále knihy.
 
Meyerová není spisovatelka. Nemá slovní zásobu, nemá ani žádný styl, píše prostě jako každá druhá holka, která ve volném čase plodí fanfiction.
 
Bella je naprosto příšerná. Prý je chytrá, ale v knize to nejde poznat. Jediné co se o ní dozvíme, že umí vařit a čte klasické autory. Sorry, ale to na inteligentní postavu nestačí.
-Kdyby si byla chytrá, držíš se ode mně dál.
-Řekněme, že doopravdy nejsem chytrá. Ááá, to teda nejsi, která holka se snaží okouzlit kluka tím, že mu řekne, že je blbá?!
 
Zmršení upírů. Každý, kdo se stane upírem, zkrásní a získá superschopnost. WTF?!
 
Pro Bellu je přátelení se s lidmi pod její úroveň. Když nejsou upíři nebo vlkodlaci, nejsou pro ni dostatečně zajímaví.
 
Bella má superschopnost být superupírem. Pytlík na zvratky je kde?
 
Celá ta blbost s propojením vlčí smečky. Slyší všechny svoje myšlenky navzájem. Panebože, Meyerová je fakt úchyl. Asi by mi hráblo, kdyby někdo znal moje myšlenky a ještě by to byli lidi, které znám.

Alice a její vize. Jé, já jsem viděla, že budem kámošky, no a už jsme. A je to. To jako vážně?

Těžkopádné psaní. Jsi jako moje osobní značka heroinu. To si děláš prdel?
A tak se lev zamiloval do jehňátka. Panebože, jehně vždycky umře. Chápeš?

V prvním díle se dozvíme, že Belle se dělá špatně při pohledu na krev a přesto se chce  stát upírem.  V dalších dílech už se o tom nemluví.

Fanynky maminky. S ženami, které mají čtyřicet a hopsají s plakátem Team-Edward nebo Jacob a nadšeně piští, není něco v pořádku.

Volturiovi ve filmu byli neuvěřitelně směšní. Jak se snažili být "vznešení" a "božky nadlidští", to jsem prostě nepobrala.

Filmový závěr Rozbřesku. Alice měla vizi, že bude bitka a pár upírů umře. No a co, proboha, to chtějí žít navždy? Vždyť někteří jsou naživu pár set let, co je na tom pořád může bavit? Každý jednou musí umřít. A upíři přece nemají lidskost, takže by neměli mít strach ze smrti, nebo spíš jejich zabijácký instinkt by měl převažovat a nebát se bojovat. Takže z nich udělala přizdisráče.

Jak měl skončit Rozbřesk
 

čtvrtek 22. srpna 2013

Francouzi mají také vtipné vloggery

Tohohle kluka jsem objevila na videacesky, já vím objevila jsem Ameriku, a díky moc za české překlady jeho videí. Můžete se podívat na Zabijáky romantiky, krizi pětadvacátníků, Závisláky na Applu, výborné Komentátory na youtube a co si Norman myslí o elektronické cigaretě. A já doufám, že budou přibývat další.

Norman

středa 21. srpna 2013

Věci o mně

Věřím na minulé životy.

Od dětství mě fascinují žraloci, takže jsem sledovala všechny dokumenty, co o nich dávali. (Možná mě v minulém životě nějaký sežral:D)

Mám krátké nehty. Každý týden si je zkracuji pilníkem tak na dva milimetry, protože delší mi prostě vadí.

V pubertě jsem přečetla všechny dostupné knížky od Stephena Kinga a sledovala, milovala a přímo uctívala filmy Johna Woo. I nájemní vrazi mají svůj kodex cti. A Chow Yun Fat je bůh.

Ráda zpívám, nejradši když jsem sama doma, CD od UDG Ztraceni v inspiracích znám zpaměti.  

Někdy si prozpěvuju, když jdu po ulici. Většinou anglickou svahilštinu. Ale jednou jsem takhle vyděsila jednu holčinu, když jsem si zpívala od Shanice I love your smile.
 
V knihkupectví a v knihovně bych mohla strávit hodiny. Internet je peklo i ráj zároveň, protože stále přicházím na knížky, které nutně potřebuju mít doma a tak je aspoň kupuju  z druhé ruky, jinak bych zbankrotovala.
 
Nemaluju se. Když je nějaká zvláštní událost jako ples nebo tak, což je asi jednou za deset let, nechám se nalíčit od kosmetičky a učesat od kadeřnice.

Už nikdy se nepodívám na Zelenou míli. Viděla jsem ji v kině a podruhé už bych to nezvládla.

čtvrtek 15. srpna 2013

Co mě drtí

Děti, které mluví s dudlíkem v puse.

Ženy, které nejsou schopné se vyfotit bez špulení pusy a podivného pózóvání.

Ženy a dívky v legínách, kterým nevadí, že ukazují všem svoje kalhotky.

Kluci, co nosí příšerné kšiltovky, které jim zvětšují hlavu na mimozemský vzhled.

Holčičky, oblečené jako jejich "seksi" maminky.

Bokovky, krátké tričko a mezi nimi vykukující špíčky.

Lidi, co nedokážou pochopit text.
viz.

Lidi, co nedokážou pochopit význam slova.
Messy je nepořádný a ne zničený sakra!

Edit: Lidi, co mají neskutečně sešmajdaný boty. Dospělí mě drtí víc než děti. Ale proč to sakra neřeší?!

čtvrtek 25. července 2013

Můj rekord

Jsem pro ana

Ahoj, myslíš si o sobě, že jsi tlustá a tohle je nejsnazší cesta, jak zhubnout?
 



Myslíš si, že když zhubneš, budeš krásná a vypadat jako modelky z časopisů?
Tak já ti něco prozradím. Nikdy tak vypadat nebudeš. Nikdy nebudeš tak placatá. :D
 
Z prostého důvodu. To, jak vypadají, je jejich práce. Mají kolem sebe tým lidí, který jim plánuje jídelníček, cvičení, maskérky je dokonale nalíčí a každičká nedokonalost z fotky se vyretušuje. Tyhle holky nemusí chodit do školy, učit se a pomáhat doma. Jejich jediná starost je, aby dobře vypadaly, protože jejich vzhled a tělo je živí.
 
Pokud jednou začneš koketovat s anorexií, budeš s ní mít problémy celý život. I když se ti podaří z ní vyhrabat, nikdy se jí úplně nezbavíš.
 
Přestaň si namlouvat, že až se ti podaří nejezením zhubnout, začneš jíst zdravě. To je blbost. Jak se jednou něco naučíš špatně, nepřeučíš se na to dělat to správně jen tak ze dne na den.

Dám ti námět na zamyšlení. Já vím, že je ti asi tak čtrnáct nebo patnáct, ale zamysli se nad tím, že život lidí se stále prodlužuje. Tím, že si začneš anorexií poškozovat zdraví na začátku života, strávíš jeho zbytek tím, že budeš léčit, co jsi zničila. Dáme nějaké foto pro příklad.
 
Anorektická dvojčata. Je jim 33!! a vypadají na padesát. Žádný muž, žádné děti.
Podívej se na ně. Tuk není fuj, potřebujeme ho, aby nám chránil naše vnitřní orgány a v obličeji ti vyplňuje vrásky. Jakmile nebudeš mít žádný tuk v těle, budeš mít vrásky i když je ti šestnáct, natož pak později.

"Nemůžu pořádně chodit. Bolí mě záda, mám nepravidelný tep, osteoporózu, chronické bolesti žaludku a slinivky. Beru léky, protože mi nefungují ledviny," KatyZdroj: http://revue.idnes.cz/anorekticka-dvojcata-hubnou-od-svych-11-let-kvuli-tatove-poznamce-ph2-/zajimavosti.aspx?c=A110616_122153_zajimavosti_zar



Tahle žena je přírodní úkaz. Monica Belluci (49 let) Manžel, děti, filmová a modelingová kariéra, modelku dělá stále.
 
 
 
Až sem to můžeš dopracovat. Páni, na ni kluci asi letí. Myslíš, že má nějaký život mimo své šílené anorektické rituály jako je vážení jídla, počítaní kalorií a cvičení každý den přesně ve stejný čas? 


Podívej se na její obličej. Ten pohled, ty vyhaslé oči, všechny anorektičky jsou si tak podobné.

Nejznámější oběť anorexie, modelka Isabelle Caro, zemřela na anorexii, vážila 27 kilo, a její fotky v průběhu života.
 
Herečky na pláži
Olivia Wilde 

 Salma Hayek (40+let)
 

Scarlet Johansson
 
 Jessica Biel

 
 
Olivia má silnější stehna.  Scarlet je nádherná, i když má celulitidu. Jessica je vysportovaná. Salmu jsem dala pro příklad, že i po čtyřicítce může být žena krásná. Žádná z nich se nebude líbit všem chlapům. O každé z nich jeden řekne, že je krásná, druhý že nic moc a třetí, že je hnusná.
 
Můžeš strávit spoustu času tím, že se budeš nenávidět a říkat si, proč nevypadáš jako někdo jiný. No, protože ty seš ty a nejsi ten někdo jiný a ani za milion let to nezměníš.
 
A pokud chceš zhubnout, stačí málo. Vypni počítač a vypadni ven na dlouhou procházku. Chůze je totiž pro člověka nejpřirozenější pohyb.

 

 
 

úterý 23. července 2013

Edward Cullen není pedofil/Edward Cullen is not a pedophile

I když Twilight nemám ráda a je mým zdrojem zábavy, na internetu panují názory,  že Edward Cullen je pedofil, jelikož je mu přes sto let a zamiluje se do 17-leté dívky.
Tohle  musím uvést na pravou míru už z lásky k Buffy, která chodila s dvěma, respektive s třema upíry hodně přes sto let.
Pedofil je člověk, kterého přitahují děti bez vyjádřených sekundárních pohlavních znaků, může být zaměřen i na pubertální děti s dětskými rysy.
Bella už nevypadá jako dítě, má i něco jako prsa, za rok bude plnoletá, takže termín pedofil je zcela zcestný. To, že je mentálně zaostalá, nechme stranou, protože Edward na tom duševně taky není nejlíp.
Správné označení by bylo hebefil, což je náklonnost k dospívajícím dívkám, ale je zcela běžná u mužské populace.
 
 
Even if I don´t like Twilight and is my source of amusements, there are theories on net,  that Edward Cullen is a pedophile, because he is over one hundred years old and fell in love with seventeen years old girl.
That´s a thing I must put that right, when I love Buffy, which dated with two, maybe three vampires much more over one hundred years old.
Let´t see wikipedia.
Pedophilia - this article is about the sexual interest in prepubescent children.
Bella doesn´t look like a child, she has something like a breasts, in one year she will be full aged, so mark pedophile is completely wrong. Let´s keep aside, that she´s mentally retarded, because Edward´s mentally is also not the best.
More correct definition should be a hebephile -  the affection for teenage girls, but it´s ordinary in men´s population.
You got it?
Sorry for my English, I aimed.

pondělí 22. července 2013

Vlci z Mercy Falls

Přečetla jsem trilogii Vlci z Mercy Falls. Mrazení, Váhání, Splynutí. Stáhla jsem si je v elektronické podobě, ovšem po  přečtení jsem ochotná si je zakoupit v tištěné podobě nejen proto, že mají nádherné obálky.

 
Hlavní hrdina Sam má tak trochu problém, že je většinu roku vlkem. Mění se vždy, když je příliš chladno, takže na začátku každé kapitoly je uvedeno, kolik je venku stupňů. V lesích okolo Mercy Falls Sam nepobíhá sám, je jich rovnou celá smečka. Nikdo z nich neví, kdy se promění a proměnu nemůže nijak ovlivnit.V kapitolách se střídá vyprávění z pohledu Sama a Grace a v druhém a třetím díle se dostanou ke slovu i Isabel a nový vlkodlak Cole. Colea jsem si zamilovala, roztříštěné umělecké duše jsou perfektní hrdinové, akorát mi leze na nervy to pitomé jméno, protože v češtině to teda zní hrozně. Ale v románech a ve filmech se vyskytuje hodně často, takže asi anglicky působí hodně mužně.
 
Sam je hodně velký klaďas, citlivý, chytrý, skládá písně, hraje na kytaru.

Poznal jsem lásku v letní čas, svou krásnou letní dívku
Celá je z léta stvořená, má krásná letní dívka
Jak rád bych prožil zimní dny s mou krásnou letní dívkou
Ale schází mi léta žár, má krásná letní dívko.
 Úsměvem slunce rozsvěcí, směju se jako dítě
Letošní léto patří nám i s horkem poledním
Z dlaně jí sálá žár, hřejivě pohladí tě
To léto patří nám, byť třeba poslední.

Grace je jedničkářka, nedělá problémy, doma uklízí, peče, vaří, pozoruje vlky, rodiče si žijí vlastní život, spoléhají se na její poddajnou osobnost.
 
Šest let to probíhalo stejně, podle neměnného vzorce: v zimě zne­klidňující přítomnost vlků a jejich ještě víc zneklidňující nepřítom­nost v létě. Nikdy jsem se nad tou pravidelností nijak zvlášť nezamýš­lela. Myslela jsem, že jsou to vlci. Prostě vlci.

Hodně jsem si oblíbila Isabel. V životě bych jí asi nemusela, ale v knížkách to vždycky potvora s dobrým srdcem hodně rozsvítí.
„Já nevím, o čem to mluvíš," křičela Isabel. „Za co se mi omlou­váš? Že si jen tak zmizíš? Nebo že ses nechal pokousat, to přede­vším? Za..."
„Za Chloe," přerušil ji chlapec.
Chvíli bylo ticho. „Jak to myslíš, za Chloe? Co s tím má ten pes co dělat? Nevíš náhodou, kde je?"
„Isabel, tys mě vůbec neposlouchala, nebo co? Někdy jsi vážně úplně zabedněná. Vždyť ti to povídám. Já zkrátka ve vlčí podobě ne­vím, co dělám."
Zakryl jsem si pusu, abych se nerozesmál nahlas. Jack jí sežral psa. „To chceš říct, že je... že jsi... Panebože, ty jsi ale pitomec, Jacku."
„Já za to nemůžu. Říkal jsem ti, jak to se mnou je. Nemělas ji pouš­tět ven."
„Máš vůbec tušení, kolik ten pes stál?"
„Propánečka!"
„Co mám podle tebe říct našim? Mami, tati, z Jacka je vlkodlak, a chcete něco vědět? Jak se ztratila Chloe, tak on ji sežral."
„Nic jim neříkej!" vyhrkl Jack. „Ostatně, myslím, že vím, jak se s tím vypořádat. Dá se to léčit." Zamračil jsem se.
„Léčit?" opakovala Isabel bezvýrazným hlasem. „Jak se chceš pro­sím tě vyléčit z toho, že jsi vlkodlak?"
Občas se v knize vyskytnou i lyrické pasáže popisování přírody, pocitů, Sam miluje Rilkeho poezii, jeho básněmi se kniha taky ozvláštňuje. Silný zážitek je i to, co Samovi provedli jeho rodiče, potom co byl kousnutý. Nezvykle je tu i hodně záporná postava, nebojím se říct, psychopatická vlčice Shelby, v lidské podobě se vyskytuje jen v Samových vzpomínkách. Třetí díl je opravdu dramatický, jde o život celé vlčí smečky i Grace, Sama a Colea. Líbil se mi otevřený konec. Nemusí být v každé knize ...a žili šťastně až do smrti.
 
 

Zjišťování pohlaví

Pokaždé, když se v mém okolí objeví nějaká těhotná žena, nepřichází v úvahu, že by nevěděla, jestli to bude kluk nebo holka. Dneska všichni musí vědět, přesně kdy a co to bude. Přijde mi to trošku smutné, protože aspoň tuhle jednu věc by tomu prckovi mohli nechat jako překvapení. V dnešní době, kdy se chodí běžně na kontrolu ultrazvukem, si můžete jako bonus zajít na 3D ultrazvuk a zjistit, jak bude miminko vypadat. Vždyť by přece mělo mít klid aspoň v děloze.
 
Když jsem byla poprvé těhotná v roce 2006, rozhodli jsme se, že si to nenecháme říct, že to bude překvapení. Občas jsme sice byli hodně zvědaví, ale vydrželi jsme to. Kromě toho jsem potkala několik žen, které mi vyprávěly, jak jim doktor tvrdil, že to bude kluk a nakonec to byla holka. Celou dobu jsem chtěla holčičku, a narodil se Drobek. Při druhém těhotenství jsem byla přesvědčená, že to bude stejně kluk, takže jsem to ani nechtěla vědět a stopro očekávala narození Matyáše. Nemůžu popsat ten nádherný pocit, když vám řeknou, máte holčičku, kterou jsem si sice přála, ale ani v ní nedoufala.

pátek 12. července 2013

Trailery na filmy

Jsou tady Upřímné trailery

Nejvíc jsem se pobavila u těch na Twilight.
"There is more stares ever. Seriously, we counted."
Edward je titulován jako Plochý ksicht a Bella Otevřená pusa, Rybí ksicht a Mrtvé oči.
"To jako zůstane s Kristen Stewart navěky? To bych si radši nechal urvat hlavu."


Výborný byl i na Rychle a zběsile 6 s těmi drsnými pohledy a narážkami na gaye.

čtvrtek 11. července 2013

Pro ana hesla

Pro ana blogy mě prostě dráždí, je to boj s lidskou blbostí. Tohle jsou hesla, která si každá pro ana zkopíruje na svůj blog a vůbec o nich nepřemýšlí.


Anorexie není dieta, ale životní styl.
To je starý…

Hubená je pěkná, ale hubenější perfektní!
Co je to za blbost?

Thin je in.
A až bude in mít sto kilo, taky do toho půjdeš?

Hlad bolí, ale hubenost za to stojí!
To řekni dětem v Africe.

Šťastný nebo smutný, bohatý nebo chudý, nejlepší je být hubený!
Nejlepší je prostě být šťastná.
 
Já jsem silnější než jídlo!
Páni, konečně někdo, kdo přepere svíčkovou.

Nemá cenu hledat lepší vzor, je třeba ze sebe udělat tu ideální!
Aha a proč je teda všude tolik thinspiration?

Tlustí lidé déle jedí, ale kratší dobu žijí!
Rozhodně žijí déle než ti co nejedí.

Když nebudeš jíst, nepřibereš!
Když nebudeš jíst, umřeš!

Tohle tělo je moje a já si s nim budu dělat co chci!
Tvoje tělo ti to všechno spočítá.

 Hladovění a odmítání jídla je důkazem silné vůle!
Spíš důkazem blbosti a psychických problémů.

Pro krásu se musí trpět!
No, každý si krásu představuje jinak.

Jestli chceš vidět jídlo, podívej se na svoje stehna!
To si je mám jako dát k obědu?

 To jídlo vypadá moc dobře, ale když si ho nedám budu já vypadat líp!
No, budeš vypadat hladově.

Být hubená, je důkazem silné vůle a sebekontroly!
Být hubená je hnusné slovo.

 Už si ušla dlouhou cestu na to, aby jsi přijímala rozkazy od sušenky!
Generál sušenka :D

 Nic ti nedá takový pocit, jako hubenost, ani sladkost!
Pocit takové tělesné slabosti, že jakmile ucítím vůni jídla, tak omdlím?

Kosti definují, kdo opravdu jsme, tak je ukaž!
No fakt, třeba ty na zadku, až ti budou vidět a až si na nich budeš sedět, to bude super!

Vteřinu na rtech, navěky na stehnech!
Jako když si potřu rty medem, tak budu mít pomatlaný i stehna?

*Tvoje stehna se o sebe nebudou třít, když budeš chodit.
Moje se třou a problém s tím nemám.

*Konečně budeš "chudá skinny girl"
Jako chudák hubená holka?
*I když kamera přidává 5kilo, Ty budeš stále vypadat skvěle.
No jo, ve skutečnosti ještě hůř než na fotce.


 *Lidi se Tě budou ptát, jak si udržet tak štíhlé tělo. Tvůj tuk Ti nebude překypovat, když budeš sedět.
Lidi ti budou říkat, najez se, vypadáš hrozně.

 *Nebudeš taková červená a zpocená, když bude teplo.
Lepší, než  být v třiceti stupních nabalená ve svetru a vypadat jako feťačka.

 *Vejdeš se do nejmenších velikostí.
Jupí, můžeš nakupovat v dětském oddělení trička s Disney princeznami.

 *Jakékoliv oblečení na Tobě bude vypadat úžasně.
Třeba korzet těžko, když nebudeš mít prsa, co do něj dáš.

*Budeš moci být sebevědomá.
Kdy, když tě anorexie srazí na kolena?

*Budeš moci nosit minisukně bez toho, aby Tě zavřeli na psychiatrii za nesvéprávnost.
Takových na ulici je a zatím žádnou nezavřeli.

*Když porovnáš svou hmotnost s jinými, Tvá nikdy nebude nejvyšší.
No jasně, co třeba čtyřleté dítě.

*Nebudeš "průměrná".
Budeš průměrná anorektička.

*Tuční lidi vypadají vždy hrozně když cvičí, sportují nebo tancují.
No a co? Je lepší něco dělat a snažit se, než se válet a pomlouvat ostatní.

*Všichni Ti budou závidět.
A co jako? Vzhled jako z Dachau?

 *Většina kluků po Tobě bude toužit.
A co když zrovna ti, o které nebudeš stát?


*Nebudeš se muset stydět a cítit se trapně, když budeš kupovat sexy prádélko.
No, ještě ušetříš, stačí ti kalhotky, do podprsenky stejně nebudeš mít co dát. Jo a smím se zeptat, komu se v tom budeš ukazovat? Už si někdy viděla kluka, který řekl, že smrtka na Staromáku je fakt sexy?

*Budeš mít silnou vůli, jakou jiní nemají.
Budeš se pořád stejně nenávidět.

*Budeš se cítit čistá, prázdntá lehká jako pírko, křehká jako panenka...
V hlavě jenom jídlo, kručící žaludek, proplešatělá hlava, křehké kosti, které se při pádu zlomí…

*Slovo "tučná" na Tebe bude řečeno jen v sarkastickém smysle.
Slovo vychrtlina naprosto vážně.

*Pro ana lifestyle dokazuje, že máš neskutečně pevnou vůli.
Jenom další zblblá puberťačka, co papouškuje po jiných.

*Nedostaneš cukrovku.
Zato dostaneš infarkt.

*Nikdo nechce vidět tlusté tancovat.
To jsou kecy. Chlapi jsou z břišních tanců úplně nadšení a čím asi tak kostra může kroutit, když nemá zadek?

*Tuční lidi se líbí zase jenom tučným. Chceš vedle sebe prase jako Ty jen proto, že jsi stejná?
Páni, proč potkávám tolik hubených kluků s tlustýma holkama?

*Nechceš raději skončit v nemocnici s mentální anorexií než v táboře pro tlusťochy?Co je snadnější? Zhubnout nebo se vyléčit z psychické poruchy?

*Tučných lidí si někdo všimne jen tehdy, když překážejí ve výhledě, což je pokaždé.
Jo, třeba v divadle, tam je tlustých hlav.

*Jedině chudí lidé jsou šarmantní.
Debil je debilem, ať je hubený nebo tlustý.

*Každý může mít "vnitřní krásu", ale jen málokdo ji dokáže přenést i na venkovní zjev.
Kdežto blbost se projeví vždy.

 

středa 10. července 2013

Dovolená, vychytávka na brýle a knižní zklamání

Tak mám po dovolené. Byli jsme v jižních Čechách na kolech. Letos nám vyšlo parádní počasí, ale zato nás mučili komáři. V lesích a kolem vody jich je teda požehnaně. Když člověk jede na kole, tak je to v pohodě, ale jak jsme zastavili, tak se na nás během vteřiny vrhli a stavět jsme bohužel museli, kvůli čekání na posledního nebo kvůli píchlé duši nebo když jsme se brodili při převádění kol asi dvacet metrů vodním jezírkem, které zatopilo žlutou turistickou trasu do Třeboně.

Děcka měly radost, že můžou jezdit loužemi a blátem, protože polní a lesní cesty nestihly vyschnout a na určitých místech to teda byly obrovské louže, a občas se někomu podařilo tam uvíznout a šlápnout si do blátíčka.
 
Letos jsme konečně zvládli dojet na Landštejn. Byl to šílený výšlap, nejdřív do krpálů do Nové Bystřice a pak jsme pořád stoupali dalších pár kilometrů. Zastávku jsme měli u válečných bunkrů a tam jsme se dověděli, že odteď to bude jenom z kopce a až poslední půlkilometr si vyšlápnem další kopeček. Když jsem sjížděla ty krpály, tak jsem v duchu řvala jenom doprdele, doprdele, to budu muset zase šlapat zpátky. Na hradě bylo krásně, stihli jsme šermířské vystoupení, Drobek se nechal vyfotit s mečem, vyběhli jsme na nejvyšší věž, teda děti vyběhly, my s Mužem jsme se plazili za nimi.
 
Oběd jsme si dali v restauraci Landštejnský dvůr pod hradem, mají tam hotovky a pro děti nafukovací hrad, trampolínu, klouzačky, různá odrážedla větší i menší, takže děcka se vyřádily. Cesta tam i zpátky byla 60km, na Landštejn jsme makali asi tři hodiny a zpátky do Staňkova jsme to zvládli za poloviční čas. A cestou zpátky, když jsme frčeli dolů, jsem si říkala, že jsem dobrá, že jsem ty kopce dala.
V bunkru na výklad jsme se taky zastavili, Drobkovi jsme koupili náboj do pušky jako suvenýr a Beruška si vybrala malovaný pohled s vojákama v boji. Po lese je bunrů víc, je i trasa a tak jsme jich ještě pár obešli, ty další jsou uzavřené až na jeden, který byl roztrhaný výbušninou, takže je vidět, jak široké jsou jeho stěny. Kluci ho samozřejmě prolezli.

V den odjezdu jsme na Landštejn vyjeli autem a ještě jsme stihli Představení dravých ptáků. Děti si mohly nechat na ruku přistát krkavce Ferdu, přelétával nad nimi výr velký a orel skalní. Bylo to zajímavé, výra jsme si mohli i pohladit a kdo byl odvážný, sedl si na lavici  ve dvojici a mezi nimi proletěl orel. Pán vyprávěl, že výr se dá těžko vycvičit, jelikož ve dne se všeho bojí, protože je to noční tvor a odhadoval, že za dobu než vycvičí jednoho výra, by vycvičil asi stopadesát sokolů. Výr Kuba taky nechtěl přelétat z ruku na ruku víc než třikrát. Pak, že je blbej, pokaždé třikrát a dost.
Kdo chtěl, mohl se nechat za čtyřicet korun vyfotit s vybraným ptákem na ruce a když jsme požádali, sokolník nám dal vypadnuté pírko z káněte.

Pak tahle vychytávka. Nosím brýle a v létě na sluníčku pořád mhouřím oči. Letos jsem zjistila, že existuje něco takového. Sluneční klip.
Prostě si to přicvaknu na brýle a je to. Ten můj byl z optiky za 200,-Kč a dostala jsem k němu i hadříček na čištění.

Na závěr moje zklamání. Od loňska čekám, že má letos v létě vyjít druhý díl z knižní série od Meg Cabot Abandon a na bux.cz jsem se dozvěděla, že v češtině nevyjde, kvůli malému zájmu o první díl. To je fakt sprostý. Když si vezmu, co za sračky se  běžně vydává, a když už vydám první díl, tak ty další by měly být povinnost, i když snad v menším nákladu. Jsem zklamaná a naštvaná.