pátek 28. listopadu 2014

Pořád žiju

Pokaždé mě pobaví, že nejnavštěvovanější články na mém blogu jsou ty s názvem Jsem pro ana a Mezera mezi stehny. Holky, co brouzdají po netu, asi hledaly trošku jiný typ článku. :)
 
Vánoce se sice blíží, ale bez sněhu nemám tu správnou vánoční náladu. Zima bez sněhu je prostě divná a depresivní.
 
Po delší době jsem si přečetla pár článků a musela jsem jít do drogerie.
Růžový chroust může za Růžovou vodu od Purity Vision a Zápisky pro lišku za SOS tyčinku na rty s granátovým jablkem (byla za 29,90 Kč místo za 50,-Kč, takže nakonec výhodná koupě). Na cestě mám ještě vůni Deseo od JLo.
Tenhle víkend budu vyrábět zázvorový likér podle Teri z teriskopu, péct kachnu a jestli se mi bude chtít, tak i croissanty. 
 
Mám sice čtečku, ale nevím proč, občas mi to přijde jako podvod vůči pravým knihám. Listovat v knížce, obdivovat krásnou obálku, mít na stole rozečtenou knížku, to mi čtečka nedá. Takže jsem si doplnila sbírku Jane Austenové o Mansfieldské sídlo, je to tedy pořádná bichle.
 
Když už mluvím o Jane, tak nejmíň z knížek mi pod nos jde Emma, ale hodně jsem si oblíbila její seriálové zpracování BBC z roku 2009, kde ji hraje Romola Garai a pan Knightley je Johny Lee Miller. Podle Austenové upřednostňuji rozhodně seriály, protože do filmu se toho spousta nevejde a pak přijde na řadu osekávání. Jediný film, který byl lepší než seriálová verze je podle mě Rozum a cit. Ten je svým provedením a obsazením kultovní možná až legendární. Seriál byl jako jeho prodloužená kopie s hodně podobnými herci, ale některé výstupy mi přišly skoro jako kabaretní čísla a Willoughby byl slizák od pohledu, na rozdíl od filmového, který byl pohledný a sympatický.
 
Občas mám hodně líné dny, kdy si radši uvařím čaj a čtu a čtu a nechce se mi nic dělat. A rozhodně si z toho nedělám výčitky, protože mám dny, kdy prostě musím cvičit, moje tělo volá, že se potřebuje unavit a zpotit. A kvůli tomu z časových důvodů cvičím většinou 12-minutové workouty, převážně od Zuzky Light, občas s malými úpravami.
 
10-minutový AMRAP (ZCUT Cardio)
10 lateral burpees - Uděláte burpee, vedle sebe máte vyšší překážku, kterou přeskočíte bokem na druhou stranu atd., na ty potřebujete prostor, což já nemám, takže dělám obyčejné.
10 mule kicks - Pozice downdog z jógy, nohy ruce na zemi, zadek tlačíte k nebi a odsud musíte vyšvihnout oběma nohama za sebe. Tenhle cvik prostě neudělám, takže dělám pendulum. Stejná pozice, ale vykopáváte nohy do stran jako metronom. V mém podání také žádná sláva.
20 crab toe touches - asi všichni znají, sedneme si na zem, zvedneme se na ruce a nohy, a rukou se dotkneme protilehlé nohy.
10 ab splitters - trojcvik na břišáky. Z lehu se přitáhneme k nataženým nohám, zalehneme, tentokrát se přitáhneme k roztaženým nohám, rozštěp jak kdo dá, a nakonec se přitáhneme k pokrčeným nohám. Moje krize nastává po čtyřech opakováních.

Stihnu dvě kola a 10 burpees.

Pak je tu burpee workout, ve kterém jich uděláte rovnou padesát, naštěstí ne za sebou, mezi dalšími cviky jich dáte vždycky deset. Tohle cvičení mi zabere tak 15 minut.
 
ZCUT Burpee Round
10 Burpees
10 Jump Tucks - vyskočíte do vzduchu a snažíte se přitáhnout kolena co nejvýš k hrudníku nebo tak nějak, abyste se do nich pleskli rukama
10 Burpees
20 Jump Lunges - každý zná
10 Burpees
30 Kick Ups - pozice jako při crab toe touches, střídavě vykopáváme nohy vzhůru, přičemž dva výkopy jsou jedno provedení, takže celkem vykopneme 60x na obě nohy.
10 Burpees
40 Jack Kicks - jumping jack s lehce pokrčenými koleny a rukama před hrudníkem, po každém jednom vykopneme nohu do strany, které střídáme.
10 Burpees
Kdo bude mít dost síly, může si dát jako bonus nakonec dalších deset burpees jako Zuzka Light, kterou jsem opravdu nenáviděla, ale neukecala mě.
Občas se dostanu i na sebeobranu. Mám štěstí, že jsem se tam sešli docela dobrá parta, až na drobné výjimky, se kterými je spolupráce trochu horší. Dost se tam pobavím, instruktor z nás ženských asi občas šílí, ale je skvělý a snaží se nám všechno vysvětlit a ukázat. Včera jsme se učili, jak ohýbat útočníkovi prsty, a fakt to není tak snadné jako ve filmech. :D
 

středa 17. září 2014

Jak to jde

Pořád si říkám, jak konečně napíšu smysluplný článek, ale zatím ještě neuzrál čas. Je čas na moje vykecávání.
 
V posledních dvou měsících jsem si nakoupila bot, jako se mi to nepodařilo snad za celý život. Slevy, slevy, slevy. Na základě zatmění mého mozku jsem si koupila baleríny o číslo menší, než mám obvykle. Protože to byl poslední pár, zlevněný, mašličky jsou roztomilé a roztáhnou se, ne? Ha ha. Někdy si myslím, že v obchodech s botama mají nějakou zvláštní zónu, kde se moje nohy chovají jinak než obvykle.  Jak jinak si vysvětlit, že jsem tam nohy narvala do menších bot, ještě jsem se v nich prošla a když jsem se o totéž pokusila doma, stačilo pár kroků a bylo jasné, že tyhle už prostě neroztáhnu.
 
Vzchopila jsem se a dočetla poslední díl Hry o trůny a mé pocity na konci knihy lze vyjádřit jedině takto
 
Doufám, že Martin stihne dopsat sérii a neumřít předtím.
Na netu koluje nová teorie o tříhlavém draku, dle které jsou nevlastní sourozenci Daenerys, Jon Snow a Tyrion. Je to přitažené za vlasy, ale docela mě baví to napětí kolem a dohady jak to všechno skončí.
 
V Levných knihách jsem si koupila za 39,-Kč Ready Player One. Je to neuvěřitelné, když tam člověk narazí na knížky za pár korun. Zrovna měli i sérii Leviatan od Scotta Westerfelda, tak jsem čapla všechny tři díly (jeden za 69).
Už jenom obálka je skvělá, ale příběh je taky výborný. Zatím jsem na začátku. Ve zkratce jde o hledání pokladu v počítačové hře, která funguje jako virtuální realita. Vtipné je, že tvůrce OASIS, virtuálního světa, byl posedlý osmdesátými léty, takže hledači pokladů, tzv. gunteři, studují videohry, filmy, komiksy a poslouchají hudbu osmdesátek, v naději, že najdou nápovědu, díky které se jim podaří najít jeden ze tří klíčů, které vedou k pokladu.
 
Clean Bandit jsou boží. Míchají klasiku s tanečními beaty a zní to neskutečně.
 
Jsem v půlce sledování Temného případu. Woody Harelson a Matthew McConaughey hrají detektivy, kteří spolu řeší vraždy sériové vraha. Ti dva, ačkoliv jsou parťáci, se rozhodně nemají v lásce. Jejich názory téměř na všechno se míjejí, žádnou legraci v jejich rozdílnosti ale nečekejte. Osobně spolu nevycházejí, profesionálně respektují. Atmosféra je hutná, příběh si dává na čas, plyne pomalým tempem, první díl určitě, můj Muž se u něho nudil. Prolínají se dvě časové roviny. V současnosti oba policajti vyprávějí o tom, jak případ probíhal. Matthew, jak ho ve filmech nemusím, je prostě uhrančivý, jeho Rust je chladný, mrazivě logický, a Woody Harrelson s vlasama vždycky vypadá divně.
Na csfd jsem se dočetla, že režisér Fukunaga bude natáčet novou verzi Kingova TO, bude to dvoudílný film. Do kina na to rozhodně nejdu, věřím totiž, že se mu podaří natočit opravdu děsivý horor.

Poslední dobou mi nechutná skoro žádná čokoláda. Ve všech cítím jenom cukr a žádnou chuť kakaa. Ale v Rossmanovi jsem objevila dobrotu, hořkou čokoládu s čokoládovou pěnou za 30,-Kč.
 

 

pátek 11. července 2014

Můj "život"

Tohle bude dlouhé a občas zmatené. Je to už přes měsíc, co mi zemřela tchyně. Byla sice nemocná, ale vypadalo to, že je všechno na dobré cestě, jenže pak to vzalo rychlý konec. Od té doby mám pořád pocit, že se koukám na nějaký film, ve kterém se pokazil scénář, nemůžu to ovlivnit a změnit. Byla součástí mého života víc než deset let. Sice jsme si občas lezly na nervy a já si z ní dělala legraci, v dobrém samozřejmě, ale prostě tady byla, dalo se s ní mluvit. Strašně mě to mrzí kvůli dětem, protože byla vzácná babička, která svoje vnoučata miluje, ale zároveň zná jejich špatné stránky a nepřehání to s rozmazlováním. S Mužem o tom nemluvíme a já mu nechci přidělávat starosti, protože bych to měla snášet líp, byla to jeho máma, nemůže mě přece utěšovat, nemám na to nárok. Pak je tu ta věc s mým tátou, který je kvůli postupující demenci v nemocnici, většinou nás nepozná, občas přestává vidět, začíná špatně mluvit a je to všechno na hovno. Občas mám pocit, že se sesypu, ale mám blok, který to nedovoluje. Nechci, aby mě někdo litoval, tím že to hodím na papír, to ze sebe dostávám a pomáhá mi to srovnat myšlenky. 
 
Rozečetla jsem Hru o trůny, ale potom jsem už nemohla pokračovat. Četla jsem všechny možné ženské romány, pitomosti na jedno brdo, potkají se, okamžitě poznají, že jsou pro sebe stvořeni, skočí na sebe a prosouloží se na konec knížky s pár dramatickými rozchody a ublíženými výlevy. Teď jsem přešla na Percyho Jacksona a je to moc příjemná změna, musí jenom zachránit svět. Trůny už nikdy číst nebudu, nedokážu rozdýchat zabíjení postav. Kromě toho mě vždycky děsil středověk, z Kladiva na čarodějnice mi bylo špatně ještě asi týden potom, co jsem ho viděla. Nechápu, proč jsem to vůbec zkoušela.
 
Často teď poslouchám soundtrack z Vrány. Je naprosto famózní, depresivní, což teď přímo vyhledávám a při Believe in Angels se mi vždycky zdá, že se prostě rozpustím. Občas bych chtěla jen tak zmizet, přestat existovat, protože si se svým životem nedokážu poradit.
 
 
 
 
Sia a její nádherná Breath me
 
 
Slash
 
Už dlouho jsem nečetla žádnou zajímavou povídku. Až jsem narazila na stránky http://johnlockpositive.wordpress.com/. Povídky Sherlock/John Watson zapadly do mojí nálady. Hodně dramatu, citů i vtipných pasáží. Padesát odstínů se může jít zahrabat.
Je paradox, že ráda čtu slash povídky, ale většinou mi není příjemné dívat se ve filmu, jak se dva chlapi líbají. Spíš miluju to popisování pocitů, bojování sama se sebou, přiznání, odevzdání. Bože, moje vyjadřovací schopnosti šly úplně do kopru.
 
Sebeobrana
 
Můj splněný sen. Už  odmalička jsem chtěla umět kung fu nebo nějaké bojové umění, ale bohužel se nezadařilo. Až teď, ale všechno se asi děje ve správnou chvíli. Mám za sebou osm lekcí a budu pokračovat. Nemůžu říct, že bych se někomu ubránila. Vlastně je to kontraproduktivní. Dřív jsem nikdy nevěděla, co bych dělala, kdyby mě někdo přepadl a teď zjišťuju, jak jsem pomalá, zbytečně panikařím, nevyužívám obě ruce a dělám zbytečné blbosti, jako je bouchání do žeber. Naprostý masakr je potom boj na zemi po dobu dvou minut, které se zdají nekonečné, když vás zalehne stokilový chlap a nemůžete ho ze sebe setřást. Ale strašně mě to baví a ten nával adrenalinu, když se ze sebe snažíte vydat všechno, je návykový.
 
 
 

pátek 11. dubna 2014

Letem mým světem, opět

Tak jsem oslavila pětatřicáté narozeniny. K nim jsem si přála čtečku knih a dostala jsem  ji od svého nejlepšího a nejhodnějšího Muže. Jsem šťastnou majitelkou bílého Pocketbooku 626 Lux.
Poslední týden stahuju knihy, kde se dá. Nejlíp mi to zobrazí formát doc, což jsem nečekala, myslela, že pdf bude nejlepší. Překvapivě i když nejsem moc na fantasy, tak zatím v počtu knih tento žánr vyhrává, dostala jsem se k Hře o trůny, Percy Jacksonovi a série Noční strany a Noční běžci. Dětem zkusím přečíst Hraničářova učně, kterého (skoro) všichni chválí.
Guilty pleasure
Po padesáti odstínech se roztrhl pytel s "pornem pro maminky". Natrefila jsem na trilogii Bez dechu, o třech mužích, kteří jsou nejlepší přátelé, miliardáři, vlastní společný podnik a všichni jsou ve vztazích dominantní a svazují ženské o sto šest. Dala jsem první dva díly a ten třetí musím taky, už jenom proto, abych zjistila, jestli třetímu do party autorka taky nadělí o čtrnáct let mladší holku jako prvním dvěma. Na těch knížkách se bavím tím, jak jsou ujeté. Hlavní hrdina má milion postelových zkušeností, stačí mu lusknout prsty, aby mu ženy padaly do náruče. :D Musí být dominantní v práci i ve vztahu, takže svojí ženě nařizuje, kam může jít, co si má obléct a tak dále, neustále ji kontroluje, kde je. To je neskutečně pitomé, ale co, když jí koupí, na co si ukáže a ještě ji uspokojuje několikrát denně, tak se to dá vydržet. Autorka Maya Banks propaguje anální sex, svazování a plácání po zadku. Ten největší vtip je, že po všem šukání zadku a svazování hlavní hrdina vyměkne a fotí si svoji subinku v kýčovitých okamžicích, když se točí dokola zatímco padá sníh, fakt musí být šikovný fotograf, aby nestihl její záda :D, je jeho životem, láme mu srdce, že by měla odejít, já se na tom tak bavím, že to ani není možné.
Tip na knižní blog
Slečna je trochu od rány, je spíš na krvavější věci, a vyhlásila válku romantickým knihám. Její strhávající recenze mají větší úspěch než pochvalné. Líbí se mi, že nejde s hlavním proudem. 
Botičky a podpatky
Já musím mít strážného anděla, mám štěstí na různé malé věci, které mě potěší. V Marks Spencer mají výprodej a podařilo se mi černé lodičky, za které jsem byla ochotná dát jejich plnou cenu 700,-Kč, koupit za 279,-Kč. Jsem fakt ráda, že mě stály tak málo, protože po třech dnech nošení po našem úžasném náměstí a jeho okolí, mám téměř sešlapané kramfleky a podpatky odřené od pitomých kostek, kanálů, rohoží a tak podobně, takže jsem odřená bílá místa doma zamalovala fixou. Tragédka. Když se snažím  na kritických místech být obzvlášť opatrná, dopadne to ještě hůř. Od teď asi budu šmírovat podpatky ostatních žen, jestli jsem takové střevo jenom já.

Hudba
Pokud poslední dobou něco poslouchám, jsou to většinou staré věci.




A kdo nezná Guano Apes, musí to urychleně napravit.


 

úterý 18. března 2014

Něco na rozveselení

15 důvodů, proč nejsi Disneyho princeznou

Znáte seriál Black Books? Majitel knihkupectví Bernard Black je naprosto příšerný a nesnesitelný člověk a aspoň první řadu, která má šest dílů musíte vidět. Dylan Moran je oblíbený stand up komik a jeho úvaha je naprosto brilantní.
Dylan Moran a jeho vystoupení o víře

Pokud sledujete naši Partičku, je tu pro srovnání americká verze. Suchánek a spol se můžou jít zahrabat.
Živé sáňky
Hollywoodský režisér

Našla jsem i své oblíbené seriály z devadesátek. Oba kolem roku 2000 vysílala česká televize a nechápu, jakto, že už je nikdy neopakovala.
24 důležitých věcí, které nás naučil "Tak tohle je můj život"
prožijete s ním znovu školní léta

A mí oblíbení Machři a šprti, kde uvidíte doktora Sweetse ze Sběratelů kostí jako dvanáctiletého kluka :)
Kim Kelly je potvora, kterou chcete být

čtvrtek 20. února 2014

Letem mým světem

Co jsem stihla od začátku roku.
 
 
Nakoupit si zásobu hořké čokolády v Lidlu v rámci valentýnského šílenství.
Spravuju dětem jejich farmu na Farmerama střídavě s mojí mamkou, kterou přemlouvaly na prázdninách tak dlouho, až jim ji založila.
 
Dětem jsem začala číst knížku Dvanáct usmívajících se ježibab od Aloise Mikulky, kterého jsem měla moc ráda a mám s ní velký úspěch, takže bylo zamítnuto, abych ji vrátila do knihovny.
Nejoblíbenější je Červená Karkulka, ...Karkulka na to neřekla nic, protože judistky moc nemluví, popadla vlkodlaka za ocas, chvíli s ním mlátila o zem...
Šípková Růženka, ...čarodějnice prohlásila: Mám hlad, půjdu a namažu si na chleba Šípkovou Růženku...
a Tři prasátka, kde vlkodlak (byl to náramný pitomec) prohlásí: ....Heleďte se čunidla...
 
 
V antikvariátu na netu jsem po pár dnech pátrání sehnala Mikulkovy Houpací pohádky, které nejsou tak drsné jako ježibaby, ale taky hodně zvláštní.
 
Jelikož můj Muž propadl onlinovému šílenství zvanému World of Tanks, pár večerů v týdnu můžu koukat na seriály a filmy s titulkama. Jupí.
Už jsem stihla zkouknout první řadu Sleepy Hollow. Občas je to sice trochu ujeté a nelogické, ale má to dobrou atmosféru a pohledného hlavního hrdinu s anglickým přízvukem. I když musím říct, že spoiler bíle: To, že Henry zradí, jsem čekala každou chvíli, prostě působil hodně divně, ale to, že je to vlastně Ichabodův syn jsem nečekala. Konec naprosto dramatický, po tomhle člověk prostě musí vidět pokračování. Jen doufám, že se jim povede a dokážou seriál utnout včas, než celý půjde do kytek.
 
Magic of Belle Isles je letní film s Morganem Freemanem coby spisovatelem na invalidním vozíku, který pije a lituje sám sebe. Na léto ho synovec zaveze do malého městečka, kde se spřátelí s malou dívkou, která po něm chce, aby ji naučil, jak umět vymýšlet a psát své vlastní příběhy. Miluju letní filmy, jsou plné slunce, letních lásek a zážitků, i když občas i zklamání. Moc příjemný a pohodový film.
 
Nějak se nemůžu přemluvit pokračovat ve sledování Bron, což je švédsko-dánský detektivní seriál, má temnou atmosféru a hlavní duo detektivů je trošku nesourodé. Co mě zaujalo, je že švédština a dánština jsou si asi podobně jako čeština a slovenština,  protože si navzájem rozumějí.
 
A upekla jsem si croissanty. Měla jsem na ně chuť už dlouho. Pekla jsem je podle receptu z knížky Francouzky netloustnou a překvapivě se mi povedly. Uvnitř byly měkoučké a na povrchu pěkně křupavé. Těsto zaděláte  pátek večer, v sobotu vpracujete máslo a v neděli ráno upečete. Vtipné a vůbec ne pracné.
 

 
 
 

středa 29. ledna 2014

Osamělá posedlost

Nedokážu udržet delší dobu pozornost. Něco pořádně nastudovat a něčemu se věnovat. Jsem každou chvíli posedlá nějakou jinou osobností ať už reálnou či fiktivní. Takže hledám videa, fan videa, fotky. Mezi prvními to byla dvojice Buffy a Spike, potom Tom Felton (představitel Draca Malfoye) ve vězni z Azkabanu. Zvláštní je, jak se různými cestami dostávám k něčemu dalšímu.
 
V pátek jsem se musela podívat na Drakovu kletbu, dokument o životě Bruce Lee. Už od malička jsem chtěla umět kung fu nebo karate, takže jsem ujetá na bojové filmy. On byl neskutečný borec. Důkazy i zde
- Dokázal udělat kliky na dvou prstech jedné ruky.
- Úderem palce jedné ruky dokázal odhodit protivníka o dva metry.
- Když se konečně prosadil a stal se hvězdou, filmová studia v Hong Kongu nabízela smlouvu na film každému, komu by se ho podařilo porazit v souboji. Když chodil po ulici, na každém kroku ho někdo vyzýval. S vyzyvateli byl schopen bojovat i v přestávkách při natáčení filmu, z čehož režisér nebyl moc nadšený.
- DOKÁZAL UDĚLAT KLIKY NA DVOU PRSTECH JEDNÉ RUKY!!!
- Mezi jeho žáky patřil Steve McQueen a James Caan.
Jeho smrt je dodnes velká záhada a velká ztráta.
 
Což mě přivádí k jeho synovi Brandonovi. Objevil se na konci dokumentu o svém otci. Byl takové zlatíčko. Jinak se to nedá vyjádřit.
Takže jsem si pustila Vránu. Film, při jehož natáčení zemřel. Byl zastřelen nešťastnou náhodou, když v pistoli byly ostré náboje místo slepých. Natáčení filmu bylo poznamenáno řadou katastrof a úrazů, jeho smrt to završila.  Brandonovo jméno zůstalo navždy spjaté s tímto filmem.
Film je natočen na motivy stejnojmenného komiksu. Rok poté, co byl zavražděn on a jeho snoubenka, se Eric Draven vrací ze záhrobí, aby pomstil svou smrt. Stačí, aby následoval vránu a ta ho zavede k jeho vrahům. Dokáže vidět jejíma očima a je nezranitelný. Brandon byl neuvěřitelný, měl úžasnou fyzičku a dokázal být zranitelný i pořádně drsný. Film má temnou, gotickou atmosféru a parádní záporáky, kterým budete bez slitování přát jejich smrt.
Hlášky:
T-Bird: Mám potíže. Jeden z mejch hochů měl smůlu a je po něm.
Top Dollar: Nepovídej. Který?
T-Bird: Tin Tin. Někdo mu napíchal všechny jeho nože do všech jeho orgánů hezky podle abecedy.
 
Top Dollar: T-Bird nedorazí. Měl dneska takovou menší smrtelnou nehodu.
 
Další moje smůla je, že většinou mě zaujmou seriály, které byly nespravedlivě zrušeny v průběhu první série. Už jsem zkoukla Firefly a teď mi zbývá jen posledních pět dílů Moonlight. Fakt mě to štve, protože se to pěkně rozjíždí, jsem zvědavá, co bude dál, ale zároveň si je chci šetřit, protože je mi líto, že bude brzo konec.
 
Moonlight je upírská detektivka. Mick St.John je detektiv, je mu asi 93 let a žije v L.A. Upírem ho učinila jeho manželka o svatební noci, byl to svatební dar pro něj, kterým se mu ovšem nezavděčila.
Upíři zde můžou na slunce, ale oslabuje je. Kolík je nezabije, jen znehybní. Zabít je může oheň, pokud zůstanou dlouho na slunci a useknutí hlavy. Hlavně se mi tam líbí Jason Dohring jako 400 let starý upír a Mickův nejlepší přítel. Jasona si pamatuju ještě jako Logana z Veronicy Mars. Takže si pouštím fanvidea Logana s Veronicou a přemýšlím o tom, jestli si stáhnu všechny díly. Miluju buzzfeed

Další můj oblíbený pár je Deeks a Kensi z NCIS: LA. Člověk pořád čeká, kdy se ti dva dají dohromady, ale zároveň to nechce, protože už tam nebude to napětí.

Připadám si jako magor. V mém okolí neznám nikoho, kdo by si stahoval seriály v angličtině, všichni se spokojí s tím, co je v televizi. I když každá ženská má asi svou oblíbenou dvojici a milostný příběh, ale nechává si to pro sebe.

sobota 18. ledna 2014

Už mě to štve

Už mě štve, jak pořád novináři někoho soudí podle váhy. Občas člověk zahlédne titulek ze super časopisu "Super" nebo "Plesk" a nestačí se divit, kdo se všude vykozil, že Ewa Farna má kejty, že Kristelová je sexy anorektička se silikonama, sexy tělíčko je volné, jelikož se právě rozešla s přítelem a další výblitky. Přitom, kdybysme viděli naživo inteligenty, co to píšou, asi to nebudou moc atraktivní lidé, že jo?

Herečku kritizují kvůli váze. Diskuse je výživná. Kydy o tom, jak i když tvrdí, že se má ráda, ve skutečnosti každý večer sedí doma s kýblem zmrzliny a brečí do ní. To je prostě k smíchu. Svým názorem na druhé vlastně ukazujeme jací jsme my. Takže problém se sebou má ten, kdo tvrdí, že když člověk nevypadá jako supermodelka se nemůže mít rád, jaký je. On sám se nedokáže přijmout. Kromě toho,  herce jako John Candy nebo John Goodman, někdy někdo odsuzoval, že váží kolem stopadesáti kilo?  Asi se jim to prominulo, že byli komici a hlavně chlapi. Protože ženský přece letí hlavně na charisma a smysl pro humor.

 Na to, jak je naše společnost technicky vyspělá, je stále názorově zaostalá. Hlavně mi připadá, že je stále dvojí metr na chlapy a ženy. Žena musí být štíhlá, jinak ji chlap nebude chtít a hlavně musí být štíhlá, aby se náhodou  někomu, když se na ni podívá nezačalo navalovat. Jako, kde to jsme? Jo, na jednu stranu se přikláním ke zdravějšímu životnímu stylu, ale není to styl každého. Každý má právo se rozhodnout, co se sebou udělá. 

Což mě přivádí k pro ana blogům, kde holky věří tomu, že když budou vážit 35 kg, konečně budou šťastné a hubené. Nesnáším slovo hubená. Hubená znamená vychrtlá jak tyčka bez prsou, bez boků, bez pohlavních znaků. Ty holky mi připadají čím dál pitomější. Takže, rozhodnu se, že budu anorektička, protože když mám 160 cm a 55 kg, jsem tlustá jako prase, to musí být každému naprosto jasné. Založím si blog a začnu brouzdat po netu a žebrat o spřátelení další zoufalkyně. A co se stane, když narazím na blog Annie (beauty n skinny), která se po roce skoro hladovění dostala na 40 kg, její tělo už odmítá jídlo a ona tam píše, jak se vidí tlustá, i když ostatní jí říkají, že je chodící kostra, nemá sílu na to otevřít skříňku a zvednout po sobě židli? Napíšu jí, jak musí skvěle vypadat a že prosím prosím o spřátelení a rady jak se naučit zvracet. Tohle už hraničí s mentální zaostalostí.

Mě hlavně fascinuje to mužské sebevědomí, že může vážit stopadesát kilo a stejně je přesvědčen, že má nárok nejmíň na Miss World. Žena může mít superpostavu a stejně si říká, jak je tlustá a že si jí žádná chlap nevšimne. 

Nedávno jsem se dostala na jeden blog, který píše holčina, co se věnuje modelingu, takže se zastává všech modelek, jak je to těžká práce a jak to nemůže dělat každý.  A taky napsala článek, jak si kluk vždycky radši vybere štíhlou holku, narozdíl od té trochu při těle. Já si myslím, že každý si vybere podle toho, jaký je. A po několika vztazích si možná ten kluk radši vybere normální holku, klidně i trochu při těle, která se ho nebude pořád ptát, jestli není tlustá, každý druhý týden drží novou dietu a nebude mu dělat scény kvůli jídlu, protože kdo by na to měl nervy každý den?

Když jdu po městě, rozhodně nepotkávám jenom štíhlé lidi a kolikrát potkám malého hubeného kluka, který se vede s pořádně macatou holkou. Na co si to tady hrajeme? Že jenom hubené holky jsou šťastné a mají na to najít si kluka? Reálný život není časopis, kde se můžeme digitálně upravit, a to jestli se nám v životě daří a mám se dobře, přece nezávisí na tom, kolik vážím. Vždycky může přijít nějaká nemoc, nehoda a budu pak mít chtít vedle sebe někoho, kdo v okamžiku, kdy už nebudu vypadat dokonale, mě opustí, protože je se mnou jen kvůli tomu, jak vypadám?

A proto díky za ženské, které se neberou tak vážně. A překvapivě to budou možná ty baculky, které po večerech "musí" brečet do polštáře, protože každá ženská, která váží nad šedesát kilo, "závidí" těm hubeným. 

úterý 14. ledna 2014

Doplňování knihovny

O Vánocích jsem dostala dvě knížky.

Zahrada kouzel od Sarah Addison Allenové

Poslední dítě od Johna Harta. Detektivní příběh o tom, jak třináctiletý Johnny hledá svou rok nezvěstnou sestru dvojče. Jeho rodina se rozpadla a on místo, aby chodil do školy, jezdí po okolí, mapuje si jeho obyvatele a nebezpečné lidi. Je to hodně zvláštní příběh. Trochu mystický, hodně drsný, konec nebyl špatný, ale ohledně Johnnyho otce nedotažený.

Zahrada kouzel má zvláštní kouzelnou atmosféru. Je tam špetka magie, která ozvláštňuje život kolem nás. Jabloň, která po lidech háže jablka. Hlavní hrdinka Claire vaří jídla s bylinkami ze zahrádky, která dokáží lidi různě ovlivnit. Do domu vedle Claire se přistěhuje nový soused, který o ni projevuje zájem a ona se ho snaží odradit tím, že mu vaří jídla s příslušnými bylinkami. Ale nějak se nedaří. Do městečka se také po několika letech vrací její mladší sestra Sydney se svou dcerkou, která utíká před násilnickým přítelem. A hodně vtipná je postava Evanelle, stařenky, která má  nutkání neustále dávat různým lidem věci, které se jim budou hodit.
 
Proto jsem taky neodolala a když jsem v Levných knihách objevila Dívku, která sahala po hvězdách od stejné autorky a ještě za 29,-Kč, nemohla jsem ji tam nechat. Má nádhernou modrou obálku se třpytivým měsíci a motýlky. Je zasněná a moc hezká. Emily se po smrti své matky stěhuje do jejího rodného městečka ke svému dědečkovi. Zjistí, že její dědeček je obr (měří asi 270 cm), že v jejím pokoji se mění tapeta podle její nálady a že v městečku není vítaná, kvůli jakési záhadné věci, co provedla její matka, než odešla. Kolem domu v noci poletují světýlka a její sousedka Julie peče úžasné dorty, jejichž vůní se k sobě snaží někoho přivolat.
 
Nerozvážní muži vždycky bývají překvapení následky svých činů, říkávala Stela. V posledním roce manželství na všem, čeho se dotkl, nechával jemný černý prach, což byl důkaz jeho černého srdce, tvrdila. Když ten jemný prach objevila u jiných žen - na lýtkách, když v létě nosily šortky, a za ušima, když si vyčesaly vlasy - konečně ho vyhodila.
 
-Stela je tak trochu jako kometa, když prolétá kolem, přitahuje k sobě kosmické smetí.
-A ty ses nechtěl stát součástí jejího ohonu?
-Náhle mě přitáhlo jiné nebeské těleso.
 
Nevloudíš se mi do srdce. Neobloudíš mě a nepřesvědčíš mě, že je to opravdové a navždy. Naposledy jsem se z toho dostávala roky. Tentokrát už o žádné věčnosti mluvit nebudeme. Nebudeš mi nic slibovat a já tobě taky ne....Víš o kolik by to pro mě bylo snazší, kdybys mi slíbil jen lásku na jednu noc? Tenkrát? Dochází ti vůbec, jak moc jsem tě nenáviděla za to, že jsi mě přesvědčil, že mě miluješ?
 
Sbírku Jane Austenové jsem doplnila o Northangerské opatství. Její první knížka, vydaná jako poslední. Catherine Morlandovou pozvou známí jejich rodičů z městečka do Bathu a uvedou jí poprvé do společnosti. Seznámí se zde s panem Tilneym, do kterého se postupně zamiluje. Spřátelí se s Isabellou, která se zasnoubí s jejím bratrem a jsou si spolu velmi blízké, do té doby, než pozná Tilneyho sestru, která se ukáže být lepší přítelkyní než Isabella. Tento román je lehká parodie na temné romány, které čte hlavní hrdinka, a pod jejich vlivem hledá záhady a  vraždy.
 
"Proboha! Vždyť je to James!" vyhrkla zároveň Catherine. Jakmile je mladí muži spatřili, byl kůň stržen tak prudce  zpátky, že si málem sedl na zadek, kočí vyletěl z dvoukoláku, pánové seskočili  za ním a dali mu kočárek na starost.
 
"Rukulíbám, máti! Jak se vám daří?" zahlaholil a potřásl jí srdečně rukou. "Kdepak jste splašila ten hrozný klóbrc, vypadáte v něm jako stará čarodějnice. Tohle je Morland, přijeli jsme k vám na pár dní na návštěvu, a tak se nám musíte někde poblíž poohlédnout po dvou postelích." Toto oslovení zřejmě uspokojilo nejvřelejší přání matčina srdce, neboť syna uvítala s největším potěšením a láskou. Oběma mladším sestrám věnoval stejný díl bratrské náklonnosti, neboť se každé zeptal, jak se má, a podotkl, že jsou obě příšerně ošklivé.
 
"Když jste usoudila, že můj bratr chce požádat slečnu Thorpovou o tanec jen z dobrosrdečnosti, přesvědčilo mě to o tom, že sama jste dobrosrdečnější, než všichni lidí na světě."
 
A opět Levné knihy. Za cenu 29,-Kč jsem si pořídila knížku pro čtenáře od 12 let Traviči ze země Caux, díl první Dutý drahokam. Má překrásnou obálku a je o zemi, kde se bylinkářství a léčení stalo trestným a každý se při jídle bojí o život, protože může být nečekaně otráven. Proto si lidé najímají ochutnavače. Jsem pouze zklamaná z toho, že dalších dvou dílů se zřejmě nedočkám, když na bux.cz je knížka za 329,-Kč a v levných knihách je již ve výprodeji. Hlavní hrdinka je Jedovatá Břečťanka, která se vypraví zachránit svého strýce léčitele - apoteopata, který před rokem odešel vyléčit krále, a zpět se nevrátil.
 
Levné knihy. Knížka o čaroději Kedrigernovi I od Johna Morressyho. Cena 49,-Kč. Zatím jsem se k ní ještě nedostala. Ale jak z názvu můžete soudit, je to fantasy. Pro větší děti i pro dospělé.
 
Na cestě ke mě domů je ještě Okřídlená duše, duchařská detektivka,  a Francouzský život, jelikož miluju číst o jídle.
 
Na závěr doporučený film.
Mám ráda Jane Austenovou a proto se mi i moc líbil film Láska podle předlohy. Hlavní hrdinky založí čtenářský klub, ve kterém se budou číst knížky Jane Austenové,  protože "Jane Austenová je perfektní protijed. Na život." Mezi ně se přimíchá jeden muž. Moc se mi líbily jejich diskuse o knihách a to, jak si knížky promítali do svých životů a vztahů.
 
"Nikdy nepodceňuj sílu dobře napsaného dopisu."
 
"...takže Austenová chce, aby její hrdinka byla lesbička, nebo je lesbička, aniž by o tom autorka věděla?"
 
- Myslíš, že má nádor na mozku?
- Myslím, že se zamiloval.
-Já jsem pro ten nádor.
 
Jenom Jane Austenová a nikdy jinak.

středa 8. ledna 2014

Filmový večer

Můj Muž odjel na dva dny na poradu a pokaždé když není doma, jsem vzhůru minimálně do půl dvanácté, protože nemůžu spát. Aspoň jsem se mohla podívat na filmy, do kterých se mu nechce.
Little Miss Sunshine - rodinná road movie, ve které se dosti nesourodá rodinka vydala na soutěž krásy se sedmiletou Olive. Tatínek uznává jen vítěze, protože vymyslel nějaký program, jak být úspěšný, na kterém chce vydělávat. Strýček Frank se právě pokusil o sebevraždu z nešťastné lásky a úpadku své kariéry. Děda, kterého vyhodili z domova důchodců, protože šňupe heroin. Patnáctiletý bratr Dwayne, který složil slib mlčenlivosti, dokud se nedostane na leteckou akademii. A maminka. Odpočinkový pohodový film. Závěrečný tanec, který Olive nacvičovala se svým dědou byl opravdu překvapení večera.
 
Film jsem shlédla docela rychle a tak jsem si řekl, že bych se mohla kouknout kousek
Nic nás nerozdělí, jak se jim povedlo natočit tsunami. Sprostě jsem přetočila prvních deset minut, aby mě smetla obrovská přílivová vlna a já už potom film nedokázala vypnout. Po skončení jsem poctivě dokoukala i těch prvních deset minut.
Manželé přijeli do Thajska oslavit Vánoce se svými třemi syny. Vlna je rozdělí a tak se snaží přežít a doufají, že se opět shledají a hlavně, že druhá část rodiny je stále naživu. Film je inspirován skutečným příběhem jedné rodiny. Není to hollywoodská produkce, je to španělský film. Rozhodně je to silný, drsný a hodně krvavý příběh. Pamatuju se, jak jsme před lety v televizi sledovali záběry tsunami s mrazením v zádech. Bylo to opravdu děsivé. Tady si to prožijete se vším všudy. Matku hraje Naomi Watts, která si vytrpěla nejvíc. Naprosto strhující byl Tom Holland jako její nejstarší syn Lucas. Připravte si pevné nervy a kapesníčky.
 
A na závěr Volavka versus Skrytá identita
 
Skrytá identita je remakem hongkongského filmu a asi je známější, ale pro mě je to naprosto zbytečný film s přepálenou stopáží 150 minut.
 
Sledujeme příběh dvou mužů. Jeden jako tajný policista vstoupí v utajení, o kterém ví jednom dva lidé, do služeb mafie. Buď ho pronásleduje policie nebo ostatní gangsteři. Druhý nastoupí jako mafiánský špion k policii. V průběhu několika let se oba vypracují na vyšší pozici. Obě strany začnou hledat špeha ve vlastních řadách a oni navzájem se snaží odhalit. Kdo první odhalí špeha, přežije.
 
Volavka má naprosto úžasné tempo, ničím se nezdržuje a napětí se stupňuje.
Skrytá identita má občas dobré scény, ale tempo naprosto ničí scény s hlavním hajzlem mafiánem Jackem Nicholsonem. Naprosto zbytečně se tam vykecává s prominutím o h....
 
Je tu i velký rozdíl v pojetí mafiánského špiona. Andy Lau ve Volavce ho hraje jako nešťastného člověka, který by s tím rád skončil, ale ví, že to nejde. Cítíme jeho rozpolcenost. Naproti tomu Matt Damon ho hraje jako naprostého slizkého hajzla a slabocha, který se chová jako hajzl i ke své přítelkyni a ke kterému člověk necítí nic než odpor. Ve spoustě filmů mám Matta ráda, ale tady to fakt zabil.
 
Ve Skryté identitě je jediný kdo ji táhne Leonardo. Byl výborný, ale sorry, jeden herec film nezachrání.
 
Naprosto zbytečná v SI byla postava policajta Marka Wahlberga, který tam byl jenom proto, že nenávidí postavu Matta Damona. Asi aby se ukázalo, že policajti mají na zločince čich. A na hollywoodský přidaný konec.
 
V SI spojili navíc dvě postavy v jednu. Přítelkyně mafiánského špiona, která byla ve Volavce pravděpodobně spisovatelkou a psycholožku, ke které chodil utajený policista a měli spolu přátelský vztah. V SI se z ní stala psycholožka přítelkyně Matta Damona, aby se s ní posléze mohl Leonardo vyspat. Protože v Americe to prostě bez sexu ve filmu nejde. Nechápu, že dostal Oscara za nejlepší film. Na Volavku prostě nemá.