Pokaždé, když se v mém okolí objeví nějaká těhotná žena, nepřichází v úvahu, že by nevěděla, jestli to bude kluk nebo holka. Dneska všichni musí vědět, přesně kdy a co to bude. Přijde mi to trošku smutné, protože aspoň tuhle jednu věc by tomu prckovi mohli nechat jako překvapení. V dnešní době, kdy se chodí běžně na kontrolu ultrazvukem, si můžete jako bonus zajít na 3D ultrazvuk a zjistit, jak bude miminko vypadat. Vždyť by přece mělo mít klid aspoň v děloze.
Když jsem byla poprvé těhotná v roce 2006, rozhodli jsme se, že si to nenecháme říct, že to bude překvapení. Občas jsme sice byli hodně zvědaví, ale vydrželi jsme to. Kromě toho jsem potkala několik žen, které mi vyprávěly, jak jim doktor tvrdil, že to bude kluk a nakonec to byla holka. Celou dobu jsem chtěla holčičku, a narodil se Drobek. Při druhém těhotenství jsem byla přesvědčená, že to bude stejně kluk, takže jsem to ani nechtěla vědět a stopro očekávala narození Matyáše. Nemůžu popsat ten nádherný pocit, když vám řeknou, máte holčičku, kterou jsem si sice přála, ale ani v ní nedoufala.
Na jedné straně je vskutku nádherné nechat se překvapit, ale na té druhé zase raje roli praktičnost, protože věci pro nového člena rodiny těžko budu schánět, jakmile již bude na světě, proto je z určitého hlediska výhodné znát pohlaví a připravit tak všechny věci dopředu, čímž se sníží taky hladina stresování nad hledáním 'vhodných' věcí, ale nepopírám, že překvapení v sobě kouzlo nemá, to právě naopak.
OdpovědětVymazatPromiň, ale pleteš se.
VymazatZa prvé, nikdy přesně nevíš, jakou velikost bude ten prcek mít. Například já jsem měla spoustu věcí od švagrové, ale obě moje děti měly pod tři kilo, tudíž jim bylo všechno velké, a museli jsme shánět číslo 56, což nikde moc nemívají, i když třeba v Německu ho seženeš bez problémů.
Pár věcí si nakoupíš v neutrálních barvách nebo s obrázky, které jsou vhodné pro obě pohlaví a kromě toho, když za tebou chodí návštěvy do porodnice, vždycky ti přinesou nějaké nové bodýčko (blbě to vypadá, když se to napíše). A různé věci další potřeby nakupuješ průběžně.
Osobně děti nemám a nijak po nich netoužím, takže nevím, zda je lepší se překvapit. Nevím, jsem typ, který musí mít všechno předem, jinak jsem nervózní a dost panikařím, tak nevím, jak by vypadalo průběžné nakupování zrovna u mne.
VymazatKaždopádně bych řekla, že se až tak nepletu, když třeba znám pohlaví, tak mohu už předem sledovat, kde by se dalo to či ono sehnat a nemusím pak zmatkovat a obcházet tisíce prodejen, protože někde mají lepší výběr třeba pro holku, někde pro kluka, někde jsou takové velikosti pro tohle pohlaví, jinde zase pro druhé, někde to vyjde tak, někde jinak.
Shrnula bych to jako zapeklité téma, u kterého nejspíš vážně rozhoduje osobnost rodiče a především okolnosti.
Prosím tě, ultrazvuk je tady tak dvacet let a do té doby si všichni museli počkat, co to bude, až se jim to narodí. Doktoři se v začátcích taky s pohlavím kolikrát sekli, a to by mě teda naštvalo. Nehledě na to, že dneska máš mnohem víc krámů a supermarketů s dětskýma věcma a vůbec mě netrápí, že Beruška nosila modré věci po bráchovi.
VymazatAsi máš pravdu, přesto každý to vidíme jinak, ale na tom kouzlu překvapení stejně něco bude.
VymazatTo se mi líbí, že i holčičky nosí 'jiné' oblečení. Nevím proč, ale nelíbí se mi, že holčičky většinou oblékají do růžové a kluky do 'chlapecky' modré. Raději bych své děti oblékala prakticky - když jdeme ven, tak tepláky, tričko, případně mikinu (úplně nehledě na barvy). A když je třeba oslava, tak dívce šaty nebo něco elegantnějšího a klukovi více do společnosti. Prostě neřešit to. Taky ještě teď nosím bratrovy mikiny, ze kterých už ve 14 vyrostl.
No, ale pro holky jsou všude přímo záplavy růžové. Když už tak to střídám fialovou, ale nechci jí v žádném případě oblékat jako malou dospělou, jak jsem nedávno viděla obtloustlou holčičku, ale hlavně že měla krajkové černé tílko a černé nasrávačky (super moderní harémky). Brrr.
VymazatTo už radši růžové šatičky.
Ráda bych, aby má holčička (jestli budu děti mít a chtít) nenosila tolik růžové, nelíbí se mi to, je to až moc zajeté a zkrátka pro mne nepřitažlivé.
VymazatRodiče, které děti oblíkají jako dospělé, bych ráda přiměla k zamyšlení. Nedávno jsem také viděla holčičku, bylo jí tak 5 let. Na sobě černé tričko s výstřihem (sákriš, k čemu potřebuje výstřih?), sukni do pasu, která jí zakrývala pouze polovinu zadku, takže odhalovala své žluté kalhotky. Nechci vědět, co z ní vyroste...