Ideální postava?

K tomuto článku mě přiměla Míša, i když původní článek nevím proč, smazala. Psala o extrémech v reklamním světě a jako příklad uvedla řetězec H&M, který místo hubené modelky angažoval modelku plných tvarů. Byla toho názoru, že by se v reklamě měly jako příklad prezentovat vysportované postavy.

 

Problém je v tom, že ženy většinou chtějí snít a proto jsou na obrázcích štíhlé modelky, které si drží postavu dietami a svaly nejsou viditelné, protože pro spoustu lidí to nevypadá žensky. Plnoštíhlé ženy v reklamě lákají většinu žen, protože sdělují: nejsme supermodelky, nemáme dokonalé postavy, ale i přesto dokážeme být krásné. Dokáží se s nimi ztotožnit.

 

Reklamy jsou prostě proto, aby nás obelhávaly. Přesvědčily, že bez toho výrobku nemůžeme být a když si ho koupíme náš život bude lepší. Zkuste si rozložit to samotné slovo.

Re-klama.

Re opakovat a klam dají dohromady opakovaný klam.

 

Vysportované postavy v reklamě jsou pro někoho dalších extrém jako hubené supermodelky.

 

Za minulé století se toho spousta změnilo. Ještě v sedmdesátých, osmdesátých letech ženy ani nemusely cvičit, protože měly na starosti domácnost a ta zabrala hodně času. Postupem času elektrické spotřebiče začaly ženám ulehčovat práci. Když si to vezmeme,  domácnost pořád zabírá nějaký čas, ale není to tak fyzicky náročné jako kdysi. Kromě toho obchody začaly být plné různých dobrůtek a pochutin, proč si je nedopřát, že jo.

 

Takže z televize a z časopisů se na nás valí reklamy na sladkosti a další slané "mňamky" a do toho na nás chrlí dokonalá štíhlá těla modelek jako ztělesnění krásy. Pak z toho člověk nemá být v depresi a zmatený, zvlášť když je žena a chlapi mají možnost srovnávat s nimi nahé modelky.  

 

Co chci říct, je, že nikdy se jedna postava nebude líbit všem. Jsou chlapi, pro které ženská pod sto kilo není ženská.  Nevěříte?

 

A sport je pro spoustu žen, podle postav, které vídávám na ulici asi něco jako sci-fi.

 

Hodně lidí si pořád myslí, že se může stravovat jako jejich prarodiče, kteří jedli slaninu s cibulí, pekli si bůček a klobásky a byli zdraví do devadesátky, že jo. A taky si dají pořádnou porci. Ale jaksi jim nějak nedochází, že prarodiče neseděli celý den na zadku v autě nebo v kanceláři a místo toho makali na poli nebo v továrně a pak doma nebo na baráku, takže pak si tohle jídlo mohli dovolit.

 

Způsob života se podle mně mění až příliš rychle  a lidi se tomu nestíhají přizpůsobovat.