Před pár lety, kdy začínalo šílenství okolo Twilight, jsem náhodou zhlédla nenápadný švédský film, který byl taktéž o upírech.
Knižní předloha, kterou napsal John Ajvide Lindqvist v roce 2004, vyšla o rok dřív než Stmívání, takže žádné výkřiky o napodobování prosím. Film byl uveden v kinech v roce 2008 asi o dva měsíce dříve než Twilight a získal několik cen na filmových festivalech.
Film se odehrává na malém švédském městě v osmdesátých letech. Oskarovi je dvanáct, ve škole ho šikanují spolužáci a tak si doma schovává výstřižky o vraždách a sní o tom, že by jim to jednou mohl oplatit. Do sousedního bytu se přistěhuje zvláštní holčička se svým otcem. Nechodí do školy a ven vychází jen v noci. Ačkoliv Oskarovi hned při prvním setkání zdůrazní, že se nemůžou kamarádit, přece se vídají. Ano, Eli je upír(ka). Starší muž, se kterým žije, není její otec, ale služebník, který pro ni obstarává lidskou krev. Poslední dobou se mu nedaří a nakonec ho při jednom nezdařeném pokusu o vykrvení jednoho mladíka chytí policie a Eli se o sebe musí postarat sama.
Po těch všech příšernostech ve Twilight jako je třpytění upírů na slunci a jejich nezničitelnost, jsem byla opravdu nadšená, že někdo natočil horor podle upířích pravidel. Eli nesmí vejít tam, kde nebyla pozvána, na slunci shoří a k přežití potřebuje lidskou krev. Nabádá Oskara k tomu, aby se nebál vrátit to jeho útočníkům. Film má navíc úžasnou mrazivou atmosféru a překvapivý happy end.
Tady si na upíra nikdo nehraje. Je to o osamělosti, potřebě krve a zoufalství, že kvůli tomu, aby přežila, musí zabíjet.
Aby Američani nezůstali pozadu, rozhodli se, že natočí svůj remake, který byl uveden do kin v roce 2010. Do role upírky "Abby" byla obsazena Chloë Moretz, která byla skvělá jako Hit Girl ve filmu Kick Ass a "Owen" ztvárnil Kodi Smit-McPhee. Pamatuju se, že jsem byla fakt naštvaná, že Američani musí vzít každý dobrý film a představit ho americkému publiku svým pohledem. Minulý týden jsem se na něj podívala, abych měla srovnání a vítězem pro mě je rozhodně švédská verze.
Varování: pokud jste filmy neviděli a máte to v plánu, nečtěte dál, neboť následuje podrobnější rozebrání děje a rozdíly mezi filmy.
Abby byla jenom roztomilá holčička, ale v Eli toho bylo skryto o hodně víc.
Mezi Oskarem a Eli už byl náznak jiskření a dospívání, Abby a Owen působili jenom
jako děti.
Švédský film je rozhodně mrazivější už podle barev.
Oskar ukrývá sešit s výstřižkami o vraždách a vražedných zbraních, Owen ukrývá papírky od bonbonů, kterými se láduje.
Pokud nastala dramatická scéna, jako když Oskar donutí vejít Eli do bytu bez pozvání, Švédové se nebojí nechat rozsvícená světla, narozdíl od Američanů, protože za světla se přece děsivé věci nedějí.
Eli kousne jednu ženu, která přežije a začne se měnit na upíra. Ve švédském filmu (stejně jako v knize) si žena uvědomí svou přeměnu a rozhodne se ukončit svůj život vědomě a dobrovolně tím, že požádá nemocničního zřízence, aby pustil do pokoje světlo, čímž shoří. V americké verzi se žena přemění na upírku a nenapadne ji nic lepšího, než se zakousnout do své ruky, jelikož má hlad?! WTF?! Ve stejné chvíli nemocniční sestra rozhrne žaluzie, takže upírka začne hořet, sestra ji chce zachránit, taky začne hořet, celý pokoj shoří taky a nevím co všechno ještě.
Švédi natočili film za čtyři miliony, Američani měli rozhodně větší rozpočet, a tak ho využili na CGI efekty, které ovšem působí divně. Takže pokud Abby útočí nebo pije krev, její obličej se změní na příšeru, a hlas má jako z Vymítače ďábla, což vypadalo fakt směšně.
V závěru filmu je scéna v bazénu, při které se Američani narozdíl od Švédů dopustili chyby, protože podle pravidel by Abby nemohla vejít, když ji nikdo nepozval. A samozřejmě taky zhasli světla. Když se Oskar vynoří nad hladinu, spatří Eliiny oči.
Zato, když se z bazénu vynoří Owen, uvidí Abbyiny nohy. :D
V LTROI člověk přemýšlí o tom, jestli Eli má Oskara opravdu ráda, nebo jenom potřebuje nového služebníka. Ta nejednoznačnost její postavy je fascinující a každý si to může vykládat po svém.
V LMI je Abby tak sladká, že jí tu upírku prostě nevěřím.
LTROI jsem viděla na youtube ve švédském znění s anglickými titulky a byla jsem v šoku, že jsem skoro všemu rozuměla. Švédština zní strašně vtipně a v češtině bych to asi vidět nechtěla, protože naši dabéři mají příliš dětské hlasy a Eli v originále má dost hluboký hlas na holku.
Poznámka na závěr. V knize se dozvíme, že Eli není dívka, ale chlapec, který při své přeměně na upíra přišel o genitálie.
Vidím, že když se držím své zásady nekoukat na americké filmy podle evropské předlohy (vedle Ať vejde ten pravý ještě můžu zmínit například můj milovaný REC), dělám jenom dobře.:)) Díky za článek, moc se mi líbil.:) Mimochodem, k poznámce na závěr, není to ve švédské verzi celkem srozumitelně naznačené?
OdpovědětVymazatJsem ráda, že se ti článek líbil.
VymazatS tím pohlavím. Eli se ptala Oskara, co kdyby nebyla dívka a tím jsem akorát pochopila, že váhá jestli mu má říct, že je upír.
Nejvíc ze všeho se v hororech bojím právě zombíků. Nejsem psychicky vybavená se na takové filmy dívat.